Jestliže se s chutí na sladké potýkáte tak často, že vám to znemožňuje zhubnout nebo si delší dobu váhu udržet, může to mít nasledující příčiny:

1. Únava, stres a hlavně nedostatek spánku Pokud spíte dlouhodobě méně než 5 nebo 6 hodin, zvyšuje váš organismus produkci ghrelinu, který má trefnou přezdívku: hormon hladu. A nejen hladu, ale i větší chuti na sladké. Pokud tedy nepracujete na směny nebo nevstáváte každé dvě hodiny v noci k miminku, pokuste se změnit svůj spánkový režim.

2. Dlouhé pauzy mezi jídly

Jestliže jíte jen 3 x denně, vaše glykemická křivka nemůže zůstat vyrovnaná ani tehdy, kdybyste si ohlídali správnou skladbu jídla, glykemický index sacharidových potravin a velikosti porcí. Zařadťe do jídelníčku dopolední a odpolední svačinu a chuť na sladké se sníží na polovinu.

3. Nedostatek bílkovin v jídelníčku

Je možné, že vám vyhovují bezmasá jídla vegetariánské kuchyně. Nic proti, ale po obědě sestaveného jen ze zeleniny a rýže nebo kuskusu začne již po hodině glykemická křivka padat dolů. A tento pád je jasným popudem ke sladkému. Nemusíte tedy nutně denně maso, ale bílkoviny ano. Zkuste sýry, tvarohy, vejce (nebo smacker z vaječných bílků), tofu, tempeh, seitan a nezapomínejte na ryby. Tučnější ryby (losos, sleď, makrela) “zabijí” hlad i chutě všeho druhu na dlouhou dobu. A pozor: na svačinu nestačí ovoce nebo zelenina, musí být vždy provázeno bílkovinami (jogurt, sýr, tvaroh apod).

4. Psychologické aspekty

Touha po sladkém se nejčastěji v psychologii vysvětluje jako symbol náhrady za lásku (rodičů, partnera). Pokud je to váš případ, je dobré si problém uvědomit a pokusit se ho vyřešit, třeba i s pomocí odborníka. Ale do té doby, než jej rozlousknete (což může trvat delší dobu) si stejně dávejte pozor na tři předchozí faktory.


Pokud u vás žádná z výše uvedených příčin není aktuální (nebo víte, že se u vás jedná o pár dní před menstruací) a přesto chuť na sladké máte, můžete zvolit tyto možnosti :

Optimální:
– úplně perfektně zapadají i do přísnějšího redukčního režimu, vůbec ho neohrozí:

1. Horké kakao : Smíchejte tmavý kakaový prášek (ten, který používáte do pečení) s náhradním sladidlem na bázi sukralózy (Cukren) a pár lžičkami ohřátého polotučného mléka na kašičku a dolijte zbylým ohřátým mlékem.

  • výhoda : 6 – 9 g čistých bílkovin podle velikosti hrnku, téměř žádný tuk, protože kakaový prášek je odtučněný a žádný přidaný cukr. Naopak do sebe dostanete slušnou dávku antioxidantů z kakaa.

2. Ricottový krém: Smíchejte ½ baleni Ricotty s kakaem a sladidlem, přidejte 2 lžíce mléka nebo uvařené kávy a vymíchejte na hladký krém.

  • výhoda : ricota obsahuje syrovátkovou bílkovinu, které má vynikající index sytivosti. Pokud si tento krém dáte na svačinu, nic dalšího sladkého vás už lákat nebude.

3. Proteinová tyčinka: Proteinové tyčinky byste měli mít u sebe stále v zásobách. Můžou vás zachránit v situaci, kdy máte hlad, ale nic vhodného po ruce, ale i v situaci chuti na sladké. Chutí a konzistencí sice připomínají tyčinky typu “margot”, nutričně však mají bílkoviny vůči sacharidům výhodný poměr 1 : 1.


Kompromisní

1. Čokoláda bez cukru

Některé čokolády obsahují místo cukru sladidlo maltitol. Jeho použití sice neudělá z čokolády nízkokalorickou potravinu, ale pomůže snížit energetickou hodnotu o 350 – 500 kJ/100 g a snížit i její glykemický index. Dobré řešení pro ty, kterým hojně doporučovaná čokoláda s vysokým procentem kakaa prostě nechutná (existují mléčné a dokonce i bílé čokolády bez cukru).

2. Pokud jste v kavárně nebo cukrárně a víte, že chuti na sladké podlehnete

Zkuste zabrousit do tvarohových dortů (cheesecakes). Kromě sacharidů ze sušenkového korpusu totiž mají na sobě velkou vrstvu krému ze sýra philadelphia (nebo tvarohu), což znamená, že díky bílkovinám aspoň na dlouhou dobu zasytí a nevyprovokují chuť na další sladkost.

Další postupy a recepty (včetně fotografií a nutričních hodnot) na dezerty bez cukru a s nižší energetickou hodnotou budeme postupně přinášet i na těchto stránkách. Zatím doporučuji tyto :

Lehký tvarohový koláč

Kořeněné mrkovo-brusinkové řezy

Tvarohová terina s malinovám přelivem

Přehled sladidel, proteinových tyčinek, čokolád bez cukru včetně nutričních hodnot a doporučeného množství najdete na : www.dietninakup.cz.

Vytisknout článek Vytisknout článek

Odpovědi k “Proč mám pořád chuť na sladké a jak se jí bránit?”

  1. Lukáš K. řekl:

    Perfektní článek.
    Chuť na sladké sice není můj problém, a když už přijde, řeším to střídmě a s rozumem. Nicméně chápu, že pro někoho to naopak reálný problém je, pak je takový přehled nedocenitelný!

  2. Hana řekl:

    Dobry den pani doktorko,
    dekuji za kvalitni clanek s navrhem na reseni chuti na sladke. V pripade, ze je chut na sladke intenzivni a clovek ji teoreticky podlehne na nekolik dnu (napr. 4, 5) a opravdu vyrazne zvysi prijem sacharidu s nasledkem rychleho pribrani, jak se telo vyporada s takto nabranymi kily? Pokud se osoba po napr. 5 dnech vrati do dietniho rezimu, zhubne napr. 3 kila tuku rychleji (napr.tyden)nez kdyz je tuk nabran behem rekneme mesice? Budeme-li hovorit o tuku, ne o zadrzene vode a tuku. Slysela jsem teorie, ze rychle nabrana kila telo rychle „shodi“. Je to mozne nebo je to nesmysl a jednoduse plati rovnice prijem – vydej?
    Tesim se na dalsi zajimave clanky!

  3. Kunová řekl:

    To Hana :
    Vaše otázka není úplně jednoduchá, protože není možné tyto faktory experimentálně zjistit. Ale rozhodně nelze za 4 dny nabrat 3 kila čistého tuku. To by člověk musel přijmout za tu krátkou dobu cca o 90 000 kJ navíc, což není v lidských silách. Na váze tedy může být o 3 kila více, ale z toho tuku je maximálně 1 ( 1.5) kg. Mělo by to tedy jít rychleji dolů. Nicméně pokud bude dotyčná žena před menstruací, hned tak rychle jí váha po excesu nespadne, protože zrovna v tu dobu se to potká s tendencí organismu zadržovat vodu. Aby to nebylo vůbec jednoduché, jsou lidé, kteří se po jednorázových „orgiích“ vrací snadněji ke svému zdravému jídelníčku a jinému to trvá déle. Jsou bohužel lidé (a s vyšším věkem jich přibývá), kteří jednorázově ujedou a pak si to „vyžírají“ třeba 14 dní až měsíc. Třebaže se snaží vše hned napravit. Takže doporučuji to moc nedráždit.

  4. Sekhmet řekl:

    Hm, já jsem zjistila, že sladké asi nesmím. Vůbec. U mne totiž neexistuje varianta „jen malý kousíček“. Nevím, jestli se s tím paní doktorka už setkala – předpokládám že při její praxi určitě ano…Protože já jak si dám po ránu sušenku, tak celej den jedu jen v sušenkách a to v obrovských kvantech. Můj rekord je dvacet balení polomáčených sušenek za den a to jsem přestala jen proto, že došly.
    V neděli jsme slavili svátek mého bratra. Maminka udělala Tiramisu, poctivé, italské, žádné náhražky, prvotřídní kalorická bomba. Dala jsem si jeden kousek k odpolední svačině (jen jeden proto, že sladké je v naší rodině vzácnost a přece mu to nesežeru). Následující pondělí bylo jedním slovem příšerné. Třásly se mi ruce, slinila jsem jak stoletej bernardýn, nemohla se soustředit a myslela jen na ten plnej šuplík sušenek v kuchyňce v práci (zaměstnanecký benefit :)). Odpoledne jsem si šla s kamarádkou sednout do restaurace na kus řeči. Zdržely jsme se přes sedmou hodinu večerní, tak jsme si objednaly i něco k jídlu. Kamarádka si dala jablečný koláč se zmrzlinou, myslela jsem, že ji zabiju...... Já salát s grilovanými kuřecími prsíčky. Jsem na sebe pyšná, že jsem to zvládla a odolala jsem, ale byla to taková muka, že si sladké radši pro příště odpustím.

  5. Mirka řekl:

    To Sekhmet
    No, před chvílí jsem si přečetla Vaše komentáře ke článku Velký test jogurtových nápojů… jak je pro vás většina výrobků prodávaných v obchodě nepřijatelná, vaše přísná dieta, jak i přes to nemůžete zhubnout, a tak … No vidíte, sama teď přiznáváte, že dlabete sušenky ve velkém a nedokážete se ovládnout, složení tiramisu určitě taky nebylo jen z těch 10% vhodných věcí pro Vás a kuřecí salát z restaurace… tam taky nemáte přehled o všem, co Vám do jídla dají… Upřímě si myslím, že to s tou Vaší ukrutnou nízkokalorickou dietou nebude zas tak horké, že?

  6. Sekhmet řekl:

    To Mirka: Proč hned tolik jedu? Je pravda, že sladké nejím. Protože o sobě vím to, co jsem napsala výše. V neděli jsem měla tiramisu. Před tím, pokud si vzpomínám to byl jeden vanilkový rohlíček tuším na Štědrý den. Před tím myslím v létě na dovolené dva kopečky zmrzliny. Tohle je asi interval ve kterém jím sladké. Sušenky ve velkém je záležitost stará několik let. V neděli jsem si dala tiramisu taky proto, abych zjistila, jestli se něco nezměnilo. Nezměnilo se nic. Pokračuji ve své dietě, která není zdaleka tak drastická, jak popisujete (jen se musí víc vařit). Sice při ní zrovna moc nehubnu (vychází to na cca 100g za dva měsíce), ale cítím se dobře a v práci se dokážu soustředit.
    Dnes přinesla klientka do práce obrovskou krabici zákusků. Pokochala jsem se pohledem, očuchala je jak voní (voněly uměle) a šla od nich :)
    Mimochodem, přiznávám se, jak se dokážu ovládnout, přečtěte si to ještě jednou :)
    Jo a co se kuřecího salátu z restaurace týče, ta restaurace patří jednomu z mých klientů (a vždycky mne tam příšerně obskakují), takže stačí říct kuchaři, jak a z čeho mi má salát udělat a on to udělá – kuřecí prsa byla bez kůže, grilovaná nasucho jen s troškou soli a pepře, k tomu ledový salát, raddichio, rukola, rajčata, papriky a okurky. Zálivka zvlášť, ale nejedla jsem ji.
    Snad jsem odpověděla na všechny vaše výpady :)

  7. Kunová řekl:

    To Mirka a Sekhmet:
    Dámy, přeci si nebudete vyčítat co jste která snědla. Ůroveň diskuse na rozumném hubnutí je přeci díky vám všem trochu jinde než na typických internetových drbárnách.

  8. Dada řekl:

    Sekhmet, smekhám před vámi! :) To hubnutí 100g za dva měsíce mi je sympatické, vaše vytrvalost je obdivuhodná!

    Co se týče kuřecího salátu v restauraci – na hubnutí je to skvělá věc. Mně se podařilo zhubnout i na hospodských hotovkách, stačí u toho trochu přemýšlet.

  9. Dada řekl:

    Jinak moje specialita, když mně honí mlsná, je podobná tomu ricottovému krému, akorát, že ho nahrazuji polotučným tvarohem (ten netučný je fakt odporný, ten nikdy nedám, i kdybych moc chtěla). Dávám tam kakaa tolik, že to někdy nejde ani pořádně rozmíchat, osvědčilo se mi tekuté umělé sladilo z DM. A pro chuť a dobrou konzistenci to ještě rozředím sice vysokoenergetickým, ale jinak skvělým červeným vínem, to pak ten krém chutná jak višně v čokoládě. Jedna polévková lžíce vína mně nezabije :). Takže antioxidantová bomba :)

  10. Mirka řekl:

    Výborně, hurá do mě :-) Jen jste mi, Sekhmet, přišla trošku jako „krmelec“, s ohledem na to, co jste psala u jiného článku. Nic víc :-) Jinak Vám přeji víc takových klientů, to, co píšěte s tou restaurací je prima.

  11. Sekhmet řekl:

    Mirka: tak jsme si to, myslím, vysvětlily, že? :)
    To Dada: Váš recept zní zajímavě, ale u nás by to chlapi nejedli, ti chtějí přírodu bez náhražek a umělin a jak by zjistili, že je v tom sladidlo, nedotkli by se toho. A já si radši odvykám na sladkou chuť úplně. Nicméně uložím si ho někam, abych ho našla, až bude ouvej :)

  12. Sekhmet řekl:

    Vlastně jsem ještě zapomněla dodat malé vysvětlení. Nejsem tlustá. Z hlediska BMI mám 2,5kg nadváhu, z hlediska měření na bodystatu jsem naprosto v normě, z hlediska lékařských vyšetření z krve a ohledně procenta svalů v těle jsem naprostý ideál. Jenže mně ta necelá tři kilíčka na těle vadí, mám pocit, že na sobě vidím tukové bochánky (ačkoli mi okolí říká, že jsem blázen, protože mám docela hezkou vysportovanou postavu) – proto hubnu a proto asi tak pomalu. Máme v rodě tloušťku, donedávna jsem byla jediná ženská v rodině, co vážila pod sto kilo, teď se ke mně připojila mamka a ta zhubla 25kg během roku a půl. Asi budu mít geneticky nastavenou vyšší normální váhu než ostatní lidé. No nic, to jen na dodatek.

  13. havelkova řekl:

    Se zajmem jsem si precetla diskusi k clanku. Pri redukci by nemelo fungovat schema zakazanych potravin, toto vede mnohdy k touze po konzumaci techto hrichu. Ani pri snaze zbavit se par kilogramu by nemelo byt absolutne zakazano cokoliv,co se jevi jak sladke. Je treba dodrzovat zasady,aby nedochazelo k odstartovani bulimicke ataky, kdy je klient schopen snist baleni susenek, nekolik cokolad a s vycitkami si pripustit vlastni neschopnost odolat. Jesltize mate chut na sladke, tak si to doprejte,ale…, je nutne,aby nedoslo ke glykemickemu skoku, zvednuti cukru v krvi, vzit si predtim neco vyvazeneho, s vyssim obsahem bilkoviny, idealni doplnene zeleninou, v podstate se nasytit a potom jako sladkou tecku zvladnete snist napr. kousek cokolady, jednu susenku atd., i kdyz vas neuspokoji mnozstvi sladkeho,tak zase snezte neco s bilkovinou, napr. syr cottage, tvaroh a pak zase sladke. Jde o jakesi sendvicovani, s tim, ze je dobre se na sladke tesit a nic si nevycitat. Neni dobre absolutne si zakazat cokoliv sacharidoveho, telu to bude schazet. Pamatuji na klienta,ktery se snazil vyrysovat svaly , v jeho jidelnicku chybely sacharidy. Jednou spadl do obrovskych vycitek svedomi,kdy v zachvatu snedl dva pytliky detskych piskotu a stydel se priznat svou slabost. Sladke se pro nej stalo zlem, nasledovala dlouha terapie. Idealni stav je pocit, ze vlastne mohu jist vse,jen vhodne jidelnicek nakombinovat a pritom ztracet kilogramy. Na zaver je treba napsat, ze byva casto problem nekde uplne jinde nez v nekolika kilech, o kterych si klient mysli, ze jsou duvodem jeho nespokojeneho zivota, nemoznosti najit si partnera, duvodem vlastni nespokojenosti, poruchy sebeprijeti, pak uz jsme ale uplne nekde jinde… Drzim vsem palce a krasny den

  14. Dada řekl:

    Sekhmet: jsem na tom stejně. Pár let jsem si po zhubnutí udržovala pro mně ideální postavu, ale nakonec jsem ji neudržela a mám o 3 kila víc, než je můj ideál. Když o tom mluvím, všichni se diví, každý mně v podstatě obdivuje, že mám štíhlou a pevnou postavu, ale já spokojená nejsem, prostě mi někde přetéká špek přes pásek a trochu se třese břicho. Prostě když je člověk zvyklý na dokonalou postavu, nedokonalosti snáší hůř, než lidé, kteří dokonalou úostavu nikdy neměli a zdá se jim nedosažitelná. Ale zpět k vaší odpovědi – proto jsem nadšená těmi 100 g za dva měsíce – kdyby to fungovalo mně, tak jsem spokojena. Doufala jsem, že bude, ale nejde to. Proto tady teď straším :)

  15. Dada řekl:

    Havelkova: souhlasím s tím, že není správné drasticky vysazovat některé TYPY potravin, ale myslím, že udělat si tabu z některých konkrétních jídel je dobré. Já jsem zhubla a udržuji si štíhlou postavu díky tomu, že smažák s hranolkami nebo těstoviny už několik let prostě NEJÍM. A nejedla jsem i další věci, které jsem si ale postupem času dovolila, pak stále víc, nabídla jsem jim prstíček a už mně mají a já zase ta výše zmiňovaná 3 kg navíc. Stejně tak se sladkým. Když jsem sladké přestala jíst, jedla vyváženou stravu, hlídala glykemický index, tak mně mlsná opustila. Jakmile jsem si povolila trochu sladkého, začala jsem přidávat a teď už se mi má situace nelíbí a musím ji řešit.

  16. havelkova řekl:

    Mila Dado, prave proto, ze jste si nehlidala glykemickou krivku, tak se Vas to zacalo dostavat. Povoleni trochu sladkeho, bez spravneho doplneni bilkovin, opravdu vyvola vetsi a jeste vetsi touhu po dalsi porci sladkeho. Myslim si, ze bez smazaku s hranolkami se da zit, nicmene, je li chut, lze si zcela vyjimecne dat i toto, vetsinou se zjisti, je li clovek zvykly jiz na jiny zpusob stravovani, ze neni o co stat. neni treba zminovat, ze nejde o jidlo zrovna zdravi prospesne. Ja osobne nejsem zastance absolutnich zakazu, pripoustim,ze jsou klienti, kteri zakazy pozaduji a maji radi sebekontrolu a jistou askezi, toto souvisi s jejich osobnostni vybavou. Pisi zde obecne, nicmene cilem naseho spolecneho snazeni o redukci je spokojenost klienta s pocitem co nejmensiho omezeni, s respektem jeho individualnich potreb, chuti. Podstatne je totiz to,aby vymizela nutkavost, vtiravost myslenek na jidlo s pocity viny a schema zakazanych potravin.

  17. Dada řekl:

    Hm, máte pravdu, ale chtěla jsem říct něco jiného.

  18. Andrea řekl:

    Dobrý den…chtěla bych se poradit. Nemám zdaleka nadváhu, ale chuť na sladké řešit musím.. Dříve jsem se nijak v jídle nehlídala, naopak cpala jsem se jako utržená z řetězu a měla jsem 58kg(výška 175). Poté jsem se však rozhodla, že přestanu s nezdravým přejídáním sladkých sušenek, chipsů a čokolád a začala jsem jíst přiměřeně tak, jak to má být. Nabrala jsem však na 64kg(!) není to na mně sice nijak poznat, ale když se nyní snažím dostat se na svou původní váhu, prostě to nejde. Celý den například jím střídmě(ale zdravě, se vším všudy), večer ale nevydržím a naplácám do sebe páté přes deváté. Je možné, že jsem si pokusem o snížení příjmu zpomalila metabolismus a přetrvává to doteď? Případně je možné, že pokud začnu jíst jako předtím, moje tělo si uvědomí, že není potřeba uchovávat si zásoby a metabolismus se zrychlí?…děkuji za odpověď…

  19. havelkova řekl:

    Mohu odpovedet obecne, chtelo by to podrobnejsi analyzu Vasich jidelnich zvyklosti, podle toj´ho,co zde ctu je zrejme, ze v jidelnicku pres den neco schazi, vy zamestnate mysl myslenkami na praci apod.,nicmene vecer se telo v ramci pohody ozve a je problem. Jidelnicek musi byt vyvazeny, obsahovat dostatek bilkoviny,zeleninu, pozor na samostatnou konzumaci sacharidu,ktery ma na svedomi vzestup cukru v krvi,vzestup glykemicke krivky,dojde li k tomu ,cloveka zacne vice honit tzv.mlsna. Dulezite jsou take odstupy mezi jednotlivymi jidly,nesmeji byt delsi nez 3 hodiny, spatna je take absence snidane. Opakuji,pisi jen obecne,kazdy clovek je original a je treba s nim pracovat zcela individualne.

  20. Andrea řekl:

    Problém právě je, že snídani mívám, a to opravdu plnohodnotnou, zelenina, ovoce, bílkoviny, nic takového v mém jídelníčku nechybí. Když na mě přijdou ty „stavy“(nemusí být pouze večer) nemám ani hlad, ani chuť, jediné co mám je „potřeba jíst“..a nakombinuji hromadu potravin od sladkého, slaného, kyselého…a cítím nějaké vnitřní naplnění teprve až mám pocit naprosté sytosti…(a k té je potřeba sníst velké množství)

  21. lubi řekl:

    andrea, plnohodnotná snídaně má obsahovať aj primerané množstvo pomalých sacharidov s nízkym glykemickým indexom a primerané množstvo tukov. Samotná zelenina,ovoce a bílkoviny bez sacharidov a tukov NIE SÚ plnohodnotné jedlo a už vôbec nie dostatočné jedlo na snídani. Ak nezješ primerane pomalých sacharidov a tukov doobeda a na obed, je úplne prirodzené pre tvoje telo, že si ich potom vynúti

  22. Andrea řekl:

    Tady došlo k mýlce, ovoce a zelenina, co jsem psala po plnohodnotné snídani se k ní nijak nevztahují. „plnohodnotná“ jsem napsala opravdu proto, že moje snídaně se skládá hlavně se sacharidů pomalu se uvolňujících(ovesná kaše-slazená, bebe+jogurt+o­voce,…)

  23. havelkova řekl:

    Andreo, tim padem jde o to, zvladnout zachvat touhy se prejist, v tom pripade by bylo dobre vyzkouset system sendvicovani, opravdu nez snim neco sladkeho, tak si dam vec, ktera obsahuje vyssi zastoupeni bilkovin, tudiz ma i vyssi moment syceni,pak chvili pockat, tesit se na sladke,dat si ho, premyslet,zda musim pridat,kdyz touha neprestava,tak jdu zase do neceho ,co zasyti,vyssi obsah bilkoviny, vlakniny,pak zase kousek sladkeho, myslim taky na to, jaky dobra pocit budu mit ze sebe, kdyz to zvladnu a nedostane me to.Prolapsy se budou opakpovat,ale kdyz zvladnu treba misto sedmi dva ukocirovat,je to uspech a tak pomalu se dostat z toho kruhu.

  24. Sekhmet řekl:

    Pro paní Havelkovou: Děkuji za přínosnou diskuzi ohledně jídelních tabu. Proti tzv. „sendvičování“ opravdu nic nemám, ale když dlouhodobě nejím sladké, tak na ně nemám ani chuť. Prostě není zapotřebí sendvičovat a myslím si, že lidský organismus se bez řepného cukru obejde. Ale zkusím to, kdybych si zas někdy náhodou dala na něčí oslavě kousek dortu :)

  25. lubi řekl:

    Andrea, uvedené raňajky majú podľa mňa vysoký glyk. index a sú nevyvážené, skombinuj si ich tak, aby si mala asi 1.500kJ zložených z 20B,40–50S(rozhodne nie be-be, vločky+ovocie OK) a 10T. V tvojom príklade raňajok je bielkovín naozaj málo.

  26. pavča řekl:

    ahojky :) tak já taky řeším ty SLADKOSTI…už 31 let :) mamka říká, že jsem vyrostla na tatrance a lentilkách…nějak jsem neměla potřebu jíst!! teď mám za manžela kuchaře a ten z mých návyků nechápe, protože sladké k životu nepotřebuje! Hlavně mi jde o to,jak naučit naše 2 syny správně jíst, když já sama potřebuji za každým jídlem sladkost(oplatku nebo čokoládu)…Teď jsem pevně rozhodnutá!! začít zdravě jíst-dívám se v televizi na Jste to, co jíte – a chtěla bych si pořídit nějakou knihu..doporučíte mi PROSIM někdo? Ještě jsem zapomněla dodat, že kojím..celou noc..a když jdu třeba na záchod ve 3 hodiny v noci, jsem schopná sníst bublinkovou čokoládu na posezení-nejsem líná si jít vyčistit zuby a jít spát… silná nejsem, ale zůstalo mi bříško a to musím začít cvičit!!

  27. Korela řekl:

    To Pavča: Já bych doporučila knihy od paní doktorky Kunové, od koho taky jiného. Jsou k sehnání v každém knihkupectví. Také se mi líbila kniha od Igora Bukovského Hubnutí bez blbnutí.
    Přímo tady na stránkách máte článek o knihách:
    http://www.rozumnehubnuti.cz/?…

    Co se týče pana Havlíčka, sdílím přesný názor s tímto článkem:
    http://www.rozumnehubnuti.cz/?…
    Na ten jeho pořad se už dávno nedivám. Jednak je to směšné a za druhé už dost ohrané.

  28. Kunová řekl:

    To pavča:
    Vzhledem k tomu, že kojíte, máte trochu zhoršené podmínky. Nedostatek spánku v noci zvyšuje vaší chuť na sladké (viz bod 1 článku). Na druhou stanu zase máte obrovskou výhodu ve vašem manželovi, protože vás může naučit lépe jíst (více bílkovin, zeleniny apod). Sladkého se nemusíte vzdávat, ale nejezte ho místo jídla, vždy až po jídle a množství postupně snižujte. Můžete zkusit i čokoládu bez cukru nebo proteinové tyčinky. Uvidíte , že to půjde. Bohužel, pokud byste jenom cvičila a neupravila jídelníček, bříška byste se nezbavila.

  29. Kunová řekl:

    To Korela :
    Děkuji za uznání, moc mě to těší. Už pracuji na další knize, hodně prakticky zaměřené a plné jednoduchých receptů.

  30. pavča řekl:

    To Kunová:
    Děkuji za Váš názor. Chodím jednou týdně na Zumbu – slyšela jsem, že to není na hubnutí, ale na zvyšování kondice. Jakou sportovní činnost mi doporučíte? Chodila jsem na pilates, ale břísko zůstalo stejné. Prosím ještě o Váš názot na liposukci? Děkuji

  31. Ajina řekl:

    Mám svůj vyvážený jídelníček,ale večer,když uložím děti,někdy mě honí mlsná. Mám to spojené s pohodou.Proto si dělám meltu s polotučným mlékem,ale nevím, jaké sladidlo je nejmenší zlo, zda med, hnědý cukr nnebo umělé sladidlo? Děkuji

  32. Korela řekl:

    Já bych šla do medu. Med je sice energeticky podobný cukru (to samé cukr hnědý), ale je přecejen zdravější co do obsahu jiných látek. Naučila jsem se semtam používat Cukrem v rámci pečení apod., ale přiznám se, že bych si raději s mírou osladila nápoj medem.

  33. Ivka řekl:

    Také mám meltu ráda. Připravuji si ji s nízkotuk. nebo polotuč.mlékem, ale vždy s mlékem čerstvým. Chuť je pak mnohem lepší – alespoň pro mne. Do melty pak přidám asi lžíci syrovátky (melty piju 1/2l – půl mléka, půl vody). Dobrá je i syrovátka extra protein, má více proteinů. Melta je pak krémovější a má nasládlou chut´. Zkuste to, třeba Vám takto sladká bude stačit. Sladkou chuť mají i sušené ovesné nebo sojové nápoje. Když si dáte do hrníčku lžičku, určitě to na oslazení bude stačit. A přínosné látky mají také. PS. syrovátku používám třeba také do krémových polévek, rozmíchám ji s mlékem, přidám ji do polévky a znovu rozmixuji.

  34. Korela řekl:

    To Ivka: A kde syrovátku kupujete, případně jakou značku?

  35. Ivka řekl:

    Dávám přednost českým výrobkům. Vyrábí ji např. fy Mogador (mogador.cz) nebo ASP (aspczech.cz) i nějaké mlékárny. Koupit se dá v některých supermarketech, v lékárnách ji mají běžně, v obchůdcích s bio a racionálními produkty také. A pak ji můžete koupit v internetových obchodech, v internetových lékárnách (např.lekarna­.cz)atd.

  36. Ajina řekl:

    A ta syrovátka extra protein,tu kupujete od koho? Nemůžu jí najít,pouze sojové mléko extra protein. Děkuji

  37. Kunová řekl:

    To pavča:
    Zumba je naopak velice dobrá na hubnutí. Člověk se při ní zadýchá a zapotí, ale nejde do nadměrně vysokých tepových frekvencí. To je nejlepší. Zumbu doporučuji i proto, že je zábavná, nebudete se tedy muset do cvičení přemlouvat.
    A názor na liposukci? Pokud byste zhubla všechno co můžete a na některém místě těla zbyla přesto „rezistentní“ tuková vrstva, pak ano. Ale až úplně nakonec.

  38. Kunová řekl:

    To Korela:
    Pokud nepotřebujete vysloveně hubnout, spíše udržovat, používejte med. Pokud ale někdo aktivně hubne, může bohužel i pát lžiček medu denně celé hubnutí zablokovat. Opakované případy z poradny.

  39. Ajina řekl:

    Mě dietoložka doporučila rychlou chůzi. Že tady na těch rychlejších sportovních aktivitách se nehubne-zumba,aerobic,spin­ning,trampolí­ny… Já s ní souhlasím. BMI mám pod 30 a kdybych šla na zumbu,tak mi tepovka vyletí nahoru.Stačí mi rychlejší chůze a TP mám ideální na hubnutí. A nemůžu říct, že přes den nemám pohyb. S tříletými dvojčaty mám pohybu až dost.

  40. sysi řekl:

    dobry den mam velky problem se sladkym.Jim ho totiž v noci a pravidelne,budim se ,tato chut me zbudi vzdy po pulnoci kolem te pul druhe rano.Už si nevim rady,je to tak intenzivni neda se tomu odolat.Pres den jim normalne snidane tedy jak kdy spiš kolac jogurt malokdy,ale spis nesnidam dopol.svačiny vubec,pak mam obed,snazim se aby byl teply,odpol.svyčina nic a kdyz prijdu domu z prace 17.30hod.tak nic mam povinosti,ukoly večere,a jim tak kolem 20.hod.ale to mam celozrnne pecivo zeleninu, a pak to začne,usnu kolem 21.30hod,jsem vzdy hrozne unaveny jsem prodavačka,zbudim se kolem 23.hod dam si susenku sladky smetanek a jdu spat a pak se budim kolem te druhe ranni a je to tu opet ta hrozna chut na sladke,mohu poprosit o radu dekuji,hezky den

  41. Po řekl:

    Já jsem dříve také trpěla neovladatelnými chutěmi na sladké, měla jsem pár kil navíc a smažila jsem se tedy o doporučovaný redukční jídelníček, kdy se na nás ze všech stran valí rady, že není dobré jíst večer sacharidy. Já osobně jsem se snažila, ale vydržela jsem to vždycky tak 2 max. 3 dny, následoval záchvat chutí na sladké, přejedení sladkým a pak samozřejmě výčitky a od zítřka začínam znova.. Když jsem se před rokem dostala až na váhu 68 kilo a připadala jsem si sama sobě už opravdu odporná, tak jsem vyhledala pomoc jednoho známého nejmenovaného odborníka na výživu, který mi sestavil jídelníček na míru a důrazně zakázal řídit se takovou pitomostí, jako je nejíst večer sacharidy, protože právě z jejich absence vzniká za několik dní ten nekontrolovatelný záchvat chutí na sladké. Zpočátku jsem tomu nechtěla příliš věřit, protože jsem měla pořád zažitou radu, že když budu jíst večer sacharidy tak nezhubnu. Nakonec sem se ale přemohla, vyzkoušela jsem to a dnes, přibližně po půl roce mám o 10 kilo méně a myslím že zhubnu ještě zbývající 3 kila na vysněnou váhu 55 kilo. Takže moje rada je, neblbněte, celozrnná houska nebo rohlík doplněný o kvalitní bílkovinu k večeři vám hubnutí opravdu nezablokuje, právě naopak…

  42. Kunová řekl:

    To sysi :
    U vás je rada celkem jasná: budete muset začít snídat a zapomenout na sladké k snídani. Zkuste pečivo a k tomu lučinu linii nebo cottage sýr nebo nějakou tvarohovou pomazánku. jogurt nebo jogurtový nápoj bez cukru nechte na svačinu. Pak jezte po 3 hodinách a večer nemůžete mít problém. Pokud byste chuť na sladké měla (obrat nenastane úplně hned), tak si můžete dát pudink bez cukru nebo ochucený tvaroh se sladidlem nebo některou z proteinových tyčinek. Všechny tyto potraviny si můžete prohlédnout na http://www.dietninakup.cz.

  43. Kunová řekl:

    To PO :
    Děkuji za váš příspěvek a gratuluji k úspěchu. Myslím, že u vás byl problém někde jinde než v tom, jestli jíst nebo nejíst sacharidy k večeři. Pan kolega to asi myslel trochu jinak : není dobré držet striktně nízkosacharidovou dietu. S tím samozřejmě souhlasím. Množství sacharidů nutné k hubnutí je hodně individuální a musí se u každého vybalancovat tak, aby viděl nějaké výsledky. Ze zkušeností z poradny, kde mi prošlo více než 1300 lidí vím, že je lepší dát sacharidy k snídani, svačině, obědu, ale večer už ne. Ale to funguje jen v případě, že všech 5 jídel za den obsahuje bílkoviny. Pokud někdo hodně cvičí nebo má více aktivní tělesné hmoty, může si dát jeden kus pečiva i k večeři. Takže pitomost je mluvit o něčem, když nevím úplně přesně, jaká fakta za tím stojí.

  44. Honza řekl:

    Vážení,
    nevím jak kdo, ale já nemám chuť na sladké nikdy, ale to je asi i tím, že nejím bílý cukr, žádné kupované vody, ani žádné průmyslově zpracované potraviny, sušenky, kupovaný chléb a podobné potraviny, v nichž je množství zbytečné chemie a bílý cukr či uměle vyrobené sladidlo atd. atd.
    Koneckonců problémem je i vysoká konzumace masa, která má také kromě jiného nepřímý vliv na neustálou chuť na sladké…
    Ale je to mnohem složitější a o mnoha věcech nemá naše současná medicína ani ponětí…
    A pokud jíst sladké, tak ovoce a zeleninu, v těchto potravinách je přírodní a přirozený cukr atd. atd.
    Kdo ale zvládne takový jídelníček, když všude kolem sebe vidí ta tzv. moderní lákadla v podobě 24 hodin denně vaříme televizně s celebritami…
    Pak se není co divit, že většina populace má trvalé problémy, s kde čím, cukrem, masem, alergie, rakoviny, kardiovaskulární a nevím jaké další…
    Prostě jak se kdo stravuje a co jím, takové problémy pak mám či nemá…

    Honza

  45. Kunová řekl:

    To Honza :
    Souhlasím s vámi skoro ve všem, ale stoprocentně nikoli.
    Jsou lidé, kteří přirozeně inklinují ke sladkému a lidé, pro které by sladké vůbec být nemuselo (a pak to není žádné hrdinství ho nejíst).
    Samozřejmě že ti, kteří mají sladké rádi, nesmí sklouznout k „prefabrikátům“, tím se jen celá spirála roztáčí a nelze zastavit.
    Nesouhlasím s tím , že by konzumace masa souvisela s chutí na sladké . Proč by to tak mělo být ? A proč by chuť na sladké zvyšovala náhradní sladidla ? Žádné studie tuto teorii nepotvrdily.
    A s ovocem se musí také opatrně.
    Jinak ale díky za příspěvek, směr je to správný.

  46. Honza řekl:

    Vážení,
    o čem to vůbec mluvíte, za souhlasíte či ne, je vaše věc, pro mne je podstatné, že už léta nepotřebuji k ničemu lékaře, že můj zdravotní stav je lepší v 58 letech, než je zdravotní stav zcela zdravého dvacetiletého člověka… V nejbližší době mi známí udělají ve fakultní klinice zevrubné kompletní vyšetření, aby si potvrdili to, co říkám o svém zdraví… Netrpím nachlazením, rýmou, kašlem, chřipkami, prostě ničím… A dokonce ani proti představám lékařů o pitném režimu nepiji žádnou vodu, sporadicky dvakrát do měsíce šálek či dva zeleného čaje, jediná tekutina je ta z ovoce a zeleniny… a stačí mi to… zbytečná voda v těle vede k problémům, a lidé dnes potřebují hodně vody k čištění těla od průmyslového metabolického odpadu, nic víc a nic méně, navíc mnoho vody vede k zdravotním problémům, trpí jimi dnes 90 % lidí ve vyspělých zemích…
    Co se týče chuti na sladké, také jsem měl sladké rád, i dnes si dám občas a sporadicky něco dobrého, i když to moc nepotřebuji, ale maximálně lehčího a doma udělaného, z ovoce.
    Co se týče hrdinství na sladké či maso, je to z vaší strany totální pitomost, jde totiž o běžný kulturní zvyk daný výchovou v rodině a společnosti, podle toho, jaké v nich jsou dané stravovací návyky. nic víc… takže neexistuje být na maso či na sladké, pokud si očistíte po letech jiného stravování a hladovkami organismus od nánosů z běžného stravování v těle, nebudete cítit potřebu ani na jedno ani na druhé, konečně maso též nejím, žádné, jídlo dokonce pro vás nebude vůbec důležité, bude vám spíše na obtíž a jíst budete jen proto, že cítíte trochu hlad, takže něco málo sníte…
    Radím problematiku masa prostudovat, způsob trávení, fungování metabolismu při trávení masa, respektive živočišných bílkovin, tam najdete vše, nač se ptáte, ale nelze to hledat pouze v oficiózních zdrojích školské medicíny, ta funguje ve všem jinak… Má populace vysoký cholesterol, to nic, nevadí, zvedneme o něco jeho hranice výš či níž, podle naší potřeby, zvýšilo se PH lidského těla, jeho kyselost, nevadí, oficiálně na kongresu či jiné mezinárodní organizaci k tomu zřízené změní referenční hodnotu a vše se bude řídit podle nové hodnoty, nevadí, že organismus většiny lidí bude kyselejší než dříve… a tak se to dělá se vším… Nevěříte? Tak si to prostudujte, všímejte si na netu relevantních faktů, studujte kvalitní literaturu a ne pitomostí, kterých tam je 99 %, bohužel to vše dá hodně práce a trvá to mnoho hodin a dní, zatímco v telce jdou pitomé seriály, které musí všichni vidět, vy si budete hledat kvalitní informace… tak to prostě je…
    A studie potvrzují vždy to, co potřebují farmacie či stát ke své argumentaci, věřit se jim dá asi jako loňským sněhům, a navíc ty, co se nehodí, se prostě zlikvidují či upraví nebo nepublikují veřejně atd. atd. Nebuďte jak malé dítě, že všemu věříte… Ale není to žádné spiknutí, prostě běžná praxe, když se něco nehodí, tak to vymizíkujeme, tak se to v historii dělá a dělalo vždy, jen to musíte vědět a znát, a to zas je o studiu pramenů atd. atd. Takže tak!
    Většina lidí káže bludy… A s ovocem opatrně? Ano, máte pravdu, už mnoho lidí bylo jablkem pokousáno, okurkou sežráno a rajčaty pocákáno, to máte pravdu, s tím se musí velmi opatrně… Nedávno náš soused dokonce umřel, z nadbytku ovoce ve svém jídelníčku, zadusil se párkem… chudák. Na ovoce a zeleninu si dejte vždy velkého „majzla“, dokonce se i v Majzlovce pro jistotu otočte, zda vás nepronásleduje… Jinak dobrou chuť k snědění metráku hrušek na posezení…
    Takže u mne nejde o váš směr, ale o praktické mnohaleté zkušenosti a poznání z vlastní životosprávy, rady většiny lidí, životosprávců, výživářů, lékařů, dietářů jsou jen a pouze z doslechu a literatury maximálně, protože málokdo tak sám skutečně do důsledků žije… přesně jako Atkinsonova tlustá dieta tlustého dietáře… kdežto toto jsou mé vlastní zkušenosti mé životosprávy ve zkratce, za velkou část života, dnes se cítím lépe než ve svých 15 letech, zdravější fyzicky i tělesně…

    S úctou a mnoho štěstí do zničených jater, například
    H.

  47. Honza řekl:

    Mimochodem, není příliš inteligentní pojídat ani v tak „velkých množstvích“ mléčné výrobky, jak se to děje dnes téměř ve všech zemích, p0rotože ani to nikam nevede, a dle mých zkušeností to vždy končí jednak odvápňováním organismu, i u zvířat, psů například, vliv na odvápňování těla všeobecně, dnes tím opět trpí téměř celá populace, má i nadměrná konzumace masa, respektive kostry jako takové, jednak zvápenatění jater, ledvin, střev atd. atd. Ale ani o tom se nemá příliš smysl rozepisovat, protože i na to má moderní medicina své a odlišné názory… Mně stačily detailní zprávy, rozbory, rentgeny atd. atd. mé ženy a řady mých přátel a známých, které jsem měl v ruce a mohl prostudovat, bohužel jejich trávicí organismus, nazvu-li to tak zjednodušeně, byl zcela zvápenatělý a mléčnými produkty „prolezlý“ a zdevastovaný, a i to vždy vedlo dříve či později k jejich smrti… atd. atd. Ale k čemu se o tom šířit: „Vstanou přece bojovníci noví!“

    V úctě
    H

  48. Adéla T řekl:

    Vážený pane HOnzo,
    jednak před Vámi smekám jakou máte paměť, když si tak výborně pamatuje svůj zdravotní stav v 15 letech, kdy se většina těchto mladých chlapců spíše honí za děvčaty nebo sportem :-) To fakt smekám. Jemi podstatně méně než Vám a takové detaily si nepamatuji.
    Také by mě zajímal Váš denní jídelníček, co vlastně jíte?

    Na zvěr jen snad jedna drobnost – každý člověk je INDIVIDUALITA, jestli tomu rozumíte.

    S přáním hezkého dne bez tekutin

  49. Kunová řekl:

    To Honza :
    Máte svoje náboženství, držíte se ho a cítíte se dobře. Proč ne? Máte prostudovaného sebe samého. Výborně. Nabádáte mě k lepšímu studování problematky. V pořádku. Poradnou mi prošlo již 1200 klientů a studii Diogenes – 800 dospělých v Evropě ? Tak tu jsem nečetla, ale byla jedním z těch, kteři ji prováděli. A s ovocem ? Pamatuji si na několik žen, které jedly jen ovoce (cca 2 kg) za den, protože se jim nechtělo si vařit jen pro sebe a měly 100 kg. Divily se, proč ne a ne zhubnout.....
    Hlavně tady ale prosím nestrašte (voda, mléčné výrobky) a místo toho popište váš celodenní jídelníček. Jsem zvědavá, stejně jako Adéla v předchozím komentáři.

  50. HAVELKOVA řekl:

    Nechci brat nekomu viru, nazor, presvedceni. Kazdy jsme svuj, kazdy opravdu z jineho testa,at jde o telesno,dusevno…, prispevek pana Honzy si mohu precist, mohu s nim vest diskusi, polemizovat o jeho zatvrzelych nazorech, to vse je v poradku a o tom lidska komunikace je. Moje poznamka je o vyrocich, vykricich, zarucenych zpravach a desech, ktere nastanou, kdyz…, proc ta arogance, utok? Z jake pozice? Vlastni zkusenost je bajecna, kdyz Vam vyhovuje,tak prosim,ale licit hruzy konzumace jidel,se kterymi nesouhlasite,timto zpusobem? S pribyvajicimi lety je nasnade lidska moudrost, shovivavost, trpelivost, tolerance,jde o znamku vyzralosti…, jako deti jsme tomu rikaly, ze se nekdo narodil v kine…

  51. HAVELKOVA řekl:

    coz me napadlo v pripade prispevku pana Honzy…

  52. Lolo řekl:

    Já bych také ráda viděla jídelníček pana Honzy. Jsem zvědavá, jestli se dočkáme:)

  53. Honza řekl:

    Jistě,
    dočkáte se, dnes vnoci jej popíši. Snad jen malou opravu, nejde ani o náboženství, nikomu jeho víru neberu, ani přesvědčení. Nikomu neberu jeho duševno, jeho způsob myšlení a uvažování. Skutečně jsme každý jiný… Nikdy jsem NIKOHO NESTRAŠIL. Nemám k strašení ani důvod ani potřebu. Je mi vcelku lhostejné, jak se kdo stravuje, jakou má životosprávu. S nikým nehodlám ani diskutovat ani polemizovat, není s čím a není proč. Stejně by nic z toho nikam nevedlo, protože většina lidí má své jídlo jako mantru, své náboženství a přesvědčení, nemohou bez jídla žít, jídlo je dnes pro většinu lidí středobodem jejich vesmíru, bytí a nebytí, svého já. Je to jejich způsob moderní komunikace se sebou samým i světem…
    Z mé strany nejde ani o výroky, ani o výkřiky, ani o strašení, ani o zaručené zprávy, ani o děsy, které někomu sděluji, abych ho vyděsil… To vše nemám zapotřebí a nemám ani důvod, každý ať si jí, co chce a jak chce, je to jen a jen jeho věc, jeho osobní PŘESVĚDČENÍ I ZODPOVĚDNOST za sebe sama.
    Co se týče moudrosti, laskavostI, trpělivosti, shovívavostI, tolerance atd. atd., je mi jedno, čím se kdo krmí, o vyzrálosti u LIDÍ, KTEŘÍ NEVĚDÍ, CO ČINÍ, nemá smysl hovořit… jejich komunikace se pohybuje celý život v kruhu…
    Nejde u mne o paměť, jen to vím, jsou události, které si člověk pamatuje, navíc by to nebylo nic zvláštního. Má žena si pamatovala svůj život od 4 měsíců, je sice pravda, že byla geniální, má měřítka na geniálnost jsou vysoká, měla IQ neměřitelné, ale to nemění nic na situaci, že to lze… Asi jsem nebyl nikdy ten správný typ na sport a děvčata, protože je fakt, že mne spíše zajímala moudrost starých a moudrých lidí, ta moudrost, říká se tomu také někdy paměť generací, či historie svého druhu, fakt, který dnes už téměř nikoho nezajímá, proto si lidé dnes sami se sebou neumějí poradit, a tak se spolehají na vědu, na medicinu, neumějí sami se sebou ani se společností, kolegy, kamarády, partnery komunikovat, proto se rozvádějí, žijí každou chvíli s někým jiným atd. atd. … a totéž je v jídle a životosprávě, medicína objevuje v mnoha případech Ameriku, jako právě teď, že cukrovka druhého typu se dá vyléčit sníženým příjmem kolorii na 600 kcal, jistě, také se dá vyléčit hladovkou, zcela vyléčit, ale to vím již desítky let, má žena si vyléčila velmi těžké „nervové astma“, které dostala po smrti své snachy, a už bylo životněohrožující, či hypoglykemii, kterou léta trpěla, a na mou radu si ji pak vyléčila, když mne totiž poslechla a udělala to, co jsem ji léta radil… a tak to je stále, i když je pravda, že v tom základním mne neposlechla, protože jídlo pro ni bylo do jisté míry též mantrou, jako dnes pro většinu populace…
    Každý člověk může být individualita, ale to neznamená, že neexistují styčné body s jinými lidmi, tak je to i ve zdraví a jídelníčku, jinak by bylo tolik typů například rakovin, jako je lidí, což je nesmysl, takže styčné body existují, a je jich více, než si jsme ochotni přiznat… takže individuality ano, ale jak kde, i když dívám-li se na projevy lidí, spíše si myslím, že se člověk stává globalizovaný, než aby byl individuality, týká se to myšlení, jídla, života, stylu, oblékání, prostě celého jeho života… a tak dle mého je lidí, o kterých lze říci, že jsou INDIVIDUALITY A INDIVIDUALISTÉ, jen velmi málo, možná to lze říci takto: dvě či tři procenta lidí, o kterých lze s jistotou říci, jsou INDIVIDUALITY… často si myslíte, že jste individuality, ale je to jen otázka neznalosti a nezralosti, protože o dům dál se jiný člověk chová stejně, proto lze dle vás trvdit, že někdo je na maso, někdo na sladké, již zde se vám rozpadají lidé jako bytosti na dvě rozdílné skupiny, takže NIKDY NELZE ŘÍCÍ, ŽE JSOU TO LIDÉ V TĚCHTO SKUPINÁCH INDIVIDUALITY… je to jen neznalost, osobně to slovo nemám ani rád, protože většina lidí neví, co si pod tím představit, jejich definice významu je naivní a někdy až hloupá, má žena byla individualista svým talentem, myšlením, chováním, bytím jako takovým, ale v jídle nikoli atd. Já asi individualita jsem, všeobecně a ve všem, někdo asi takovým lidem řekne, že jsou extrémisté, protože je nepohodlné, aby tací lidé společnost zaujali, protože by se pak společnost rozpadla, i jídlo je dnes tmel, který udržuje společnost v klidu a nerebelovaní, ale nemyslím v této kategorii, nemám zapotřebí takto uvažovat, není proč…
    Vaše pacientky byly hlupky, nic víc a nic méně, je to prostá pravda, je mi líto, ale přišly o svou historickou paměť, ale to je problém téměř celé populace… no vidíte, že jste nic z toho, co doporučujete, co radíte dělat druhým nevyzkoušela, máte to jen vyčtené, paní doktorko, ani jsem nevěděl, že jste doktorkou, nemám rád lékaře, protože většina z nich je školskými dogmatiky, protože nemají vlastní mozek a papouškují jen to, co je ve škole, kde ustrnuli, naučili… sama jste se studie účastnila jako lékař, nikoli „účinkující“, a v tom to je, doporučujete to, co jste viděla, nikoli prožila, myšleno jídlo, potraviny, jedění, stravování, vlastní životosprávu atd. atd. Nikoho nestraším, jsou na to argumenty a fakta, jen je třeba se jimi zabývat, shromažďovat, třídit, přemýšlet o nich, vyzkoušet si to atd., takže asi tak… pak jsou zde zkušenosti, poznání, znalost životů jiných lidí, jejich konce, smrt atd. atd. atpod., ale to asi nechcete uznat, protože by vám to rozbilo váš svět, pocit imunity v něm, protože VĚTŠINA LIDÍ SI VŽDY MYSLÍ, ŽE JICH SE TO NETÝKÁ, ONI NEONEMOCNÍ, NEDOSTANOU RAKOVINU, JEJICH „PROBLÉM TO NENÍ“, a pak chodí a říkají, a proč zrovna já, proč ne někdo jiný, prosím pěkně, toto mám zažité už dávno, toto slýchám často, tak to prostě je, nejprve nezodpovědnost k sobě samému, svým dětem, ironie, arogance, mne se to přece netýká, mně se to nemůže stát, nemám to v GENECH (!?), rodině atd. atd., no a pak se většina takto diví, proč oni, je to přece nespravedlivé… negativní vliv vody je známý, negativní vliv mléčných výrobků též, mimochodem průmysl z nás dělá celý život tím TELATA (nejsme pro ně lidé…), takže to není o strašení, ale o zodpovědnosti… navíc co se týče potravin, lékaři dělají potravinářům „dýlery“, viz třeba Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc, propagátor Lipánku Baby (Jihočeská mlékárna Madeta…) s probiotiky Synbiotec, nevím jak kdo, já si myslím, že se tento lékař ve své profesi zaprodal potravinářské lobby, samozřejmě za peníze atd., takže už mu nikdy neuvěřím, že svou přísahu myslel vážně, prodal se za čočovici… a tak je to stále… navíc, kdo ví, co tato probiotika, moderní vynález těchto dnů, udělají s člověkem za pár let, známe mnoho příkladů, dnes se v SRN diskutuje kromě jiného o ženské antikoncepci a jejím vlivu na zdraví, například, ale lze jmenovat cokoli jiného, na desítky stran, možná si jednou sednu a napíšu obsáhlou knihu o svých názorech, pocitech, prožitém i poznaném, i o své životosprávě a zdraví… jenže se obávám, že by ji stejně nikdo nebral vážně, protože si všichni na západě, v euroatlantické kultuře chtějí užívat, má žena si také chtěla užívat, a konzumace jídla je také jedna z forem užívání si… jenže K JAKÝM DŮSLEDKŮM TO VEDE, TO NECHCE NIKDO ANI VIDĚT, ANI SLYŠET, PROSTĚ TO NEEXISTUJE… jenže ty důsledky tady jsou: NEMOCI, DEGENERACE, INVALIDITY, PŘEDČASNÁ SMRT na nemoc, nikoli stáří atd. atd.
    Všimněte si, jak dnes umírá málo lidí na stáří, sešlost věkem, můj děda umřel na sešlost stářím ve vysokém věku, dopoledne pracoval u zahradníka, odpoledne na své zahradě, a v noci v tichosti a klidu umřel… pracoval celý život až do smrti, protože dle komunistů platil jako státní zaměstnanec kapitalistům, tak ať mu důchod dají oni… proto měl 400 Kč, a musel pracovat, protože by neměl z čeho žít… ale zemřel sešlostí věkem v práci, kdo to dnes může o sobě říci, nikoli na nemoc, tak jako dnes umírá většina lidí, na nemoc, což dle mého také není normální, ale nikoho to nezaráží, stejně jako sbírky na onemocnělé děti rakovinou, nevím, ochotně bych dal peníze na osvětu, ale na dárky pro nemocné děti rakovinou?! … nikomu to nepřipadá divné, mně ano, protože jsme těmto dětem jako společnost vzali jejich život, dali jsme jim špatnou životosprávu, a začíná to již nepřirozeným porodem na operačním sále, chemizací při porodech atd. atd., ani porod už není normální, tak jako byl dříve přirozeně daný potřebou organismu rodit po 9 měsících dítě…, dali jsme jim do vínku moderní průmyslové civilizační nemoci, nikomu to nevadí, protože jinak by se přece museli chovat lidé jinak…
    Zdravotnictví je dnes již jedna z oblastí národního hospodářství, počítá se v ní s HDP, pro neznalé hrubý národní produkt, zvrhlost, z které se vypočítává blahobyt lidí v zemi, například Irsko bylo donedávna „hospodářským tygrem EU“, dnes náhle vězí v obrovských dluzích, přemýšlí se nad jeho národním bankrotem, jak je to možné, když mělo takový blahobyt, že je náhle v dluzích, i to je jeden ze zajímavých faktů moderního půmyslu globalizace, moderní formy novodobého otroctví národů, a nejen třetího světa nebo Afriky, ale Evropy, evropských národů, třeba postkomunistická středovýchodní Evropa je dnes kolonií nadnárodních monopolů, britských, italských, německých, francouzských, amerických – ve vlastnictví pár stovek rodin a jednotlivců, a nelžeme si, nikdo z nich své bohatství nemá čestně získané, poctivě nabyté, vždy jde o podvody a machinace atd. atd. – kdyby Gates neměl příbuznou na vysokém postu v IBM, nikdy by od této firmy nedostal zakázku a nikdy by nezbohatl, navíc na produktu, který koupil od lidí, kteří s ním neuspěli, protože neměli onu příbuznou v IBM ve vysokém postavení, kdy jim mohla zakázku zařídit, takže s tímtéž produktem neuspěli a nezbohatli, Gates ano, divné, že? …, takže ani zde není možno hovořit o poctivé konkurenci, protože i zde jde o machinace atd. atd., brzo k nim přibudou hlavně asijské nadnárodní monopoly atd. atd., ale nikoho to moc „netankuje“, kupí se ve společenském prostoru fráze o moderním globálním světě atd. atd., i to jsou ale jen fráze pro většinu hloupé populace, tak to prostě je, nic víc a nic méně… co to s lidmi udělá, nad tím také nikdo moc nepřemýšlí, prostě lidé přišli o svou minulost, správně to o sobě říká paní Adéla T, která si nic nepamatuje…, tak by to bylo totiž pro určitou část lidí ve světě, tu mocnou, vlivnou a velice, velice zámožnou, totiž nejlepší, daří se to, tak to prostě je, kupují si svět za kus „žvance“, z něhož nakonec „vytřískají“ co mohou ještě i v nemoci těchto lidí, takže dvojí osoh… dvojí užitek, kdo neví, co to je osoh…
    Milá paní doktorko, víte, co s lidmi udělají umělé Omega 3 a 6 či umělé vitamíny z ropy za sto let, jak poničí lidský genom atd. atd., nevíte, jen budete říkat naučené fráze… jenže lidé svou stravu (stejně jako přirozená strava psů) měli „vyzkoušnou a zažitou po generace“, tisíce let, kdy věděli, zda je pro ně zdravá či ne, dnes nikoli, protože nikdo, NIKDO neví, co to s lidmi udělá, zda nezmutují například v obludy, pojmu-li to s nadhledem jako pohádku, víte, že i pohádky mají v sobě lidský život, jeho realitu, kterou člověk prožil, a že to nejsou jen bajky a fantazie? Nevíte, přiznejte si to, ačkoli jste lékařka, tak to nevíte, ale nejste obyčejná lékařka, jste vědec, jak vyplynulo z vašeho sdělení, jste víc než jen obyčejný praktik, „obvoďák“ žijící a praktikující svůj obor mediciny podle letáků farmaceutických firem, beroucí od nich nakonec i úplatky za předepsané léky na cokoli a komukoli… že ano… z toho plyne i vaše vyšší zodpovědnost, plníte svou přísahu? Odpovězte na to sama, můj názor bude a je jistě jasný…
    Takže to není názor, ale zkušenost, osobní praktické poznání, není to víra, ale realita zdraví, komfortnější život ve zdaví fyzickém, bez problémů, které sužují většinu populace, a pokud dostanu rakovinu, tak jedině z toho, že jsme se zachoval morálně, protože jsem své ženě v životě přislíbil, že s ní budu ve zlém i dobrém, a také jsem deset let svou povinnost plnil, i když jsem si ublížil, jako nikdo z vás nemá ponět, ale své jsem dodržel, kdo z vás to o sobě může říci, myslím, že nikdo, protože budete diskutovat obecně, ale to není o obecnosti, ale o konkrétním životě, rocích, o které jsem přišel, o existenci, fyzické, lidské, věkové, existenční, finanční, ale i té lidské, o lásce, vztahu, o milovaném člověku, o kterého přijdeme atd. atd., není na nic zde moc prostoru, takže vždy ve zkratce… toto je zodpovědnost k druhým i k sobě… kdo chce mluvit o toleranci, trpělivosti, moudrosti, shovívavosti, kdo má z vás něco za sebou, většina jen diskutuje o něčem, co neprožila, neprošla sama, neprocítila, jsou to jen a pouze fráze, mudrlanství, prázdné diskuse, jakých je na netu mnoho milionů, co za nimi ale je ve skutečnosti života: NIC, PRÁZDNO.
    A tomu říkají většinou lidé život, prožitek, zkušenost, ano, paní doktorko Kunová, praktikujete tuto svou životosprávu na sobě? Řeknete, že to nemáte zapotřebí, ale víte to jistě? Vyhrožuji? Zastrašuji vás? Osobně možná dostanu rakovinu já, je-li to nemoc z nerváků, depresí, obrovských psychických stresů atd. atd., brzo, protože to vše, co jsem prožil, mám za léta za sebou, neunese asi ani sto lidí, neřkuli jeden křehký člověk, takže s tím počítám a odejdu bez onoho: PROČ PRÁVĚ JÁ, PROČ RAKOVINU NEDOSTAL SOUSED? Protože jsem si o ni přímo svým životem žádal, proto ji dostanu… tak to je, je to osobní zodpovědnost má k sobě samému, vím, co jsem dělal, žil, byla to má volba, ale tak to je s každým, proč zde naříkáte, DOSLOVA NAŘÍKÁTE nad SVÝMI NEMOCEMI, když jste sami jejich strůjci, nevím, zda víte, co je strůjce, ale jinak: sami jste si ji zavinili svou životosprávou, nevhodným jídelníčkem, potravinami atd. atd., nikdo to nechce přiznat, každý chápe zdravou životosprávu podle sebe, snadno, bezbolestně, lehce, aby nemusel trpět, když například jeden den v týdnu hladoví, nezvládl by to, umřel by přece na jeden den hladovky v týdnu, doktor-lékař by se vyděsil, že jeho pacient se zničí, kdyby se o tom od něj doslechl, že to bude praktikovat, a k čemu, otázal by se, nač, ale to, že by si organismus odpočal, jako třeba auto, které šetříme a nejezdíme nadoraz na plný plyn, ale to je auto, to se zničí, člověk je přece něco jiného, že, NENÍ!, říkám zas já, ó, taková hrůza, hladovka… strašák dětí, ale je to tak, je to rozhodnutí i vina každého jednoho z nás… jenže pak se obrací na lékaře a hledá u nich pomoc, spásu své nemocné duše, těla, ale proč, když si to sám žádal, po dlouhé roky svým životem, že nemohl přestat, protože byl na jídle závislý? To není odpověď pro sebe sama, to je alibi, nic víc a nic méně… stejně tak k člověku přistupuje lékař, jako k pacientovi, nikoli člověku, bytosti s rozumem, protože pro lékaře člověk nemá rozum, je pro něj jen nezodpovědné dítě, které neví, co činí, tak to prostě je, tak to vidím, kdo to popře… ale na faktech, že to tak není…
    Takže to nejsou zprávy, že něco nastane když… ale realita, proč zde na tomto portálu jste, protože máte zdravotní problémy a nevíte si s nimi rady, protože jste nemocní, máte bolesti, nevíte co s nimi, máte záchvaty, které vám ničí váš život, práci, rodinu, noci… je to jak s výzkumem rakoviny, kdy vědec-lékař řekne, že dnes se již dá rakovina vyléčit, sledujte jeho argumentaci, ta je totiž na tom nejzajímavější: dá se vyléčit, když se podchytí včas, pak pacient neumře, ale má naději žít ještě dalších pět let, má tedy šanci pět let na přežití, ale dle mého to není vyléčení, jen tohoto „pacienta“ s rakovinou udržuji naživu další pět či šest let, ale pak dostane rakovinu znovu, místo té vyoperované či ozářené jinde, nebo umře na důsledky léčení farmaky, tj. jako důsledek ztráty imunity, oslabení organismu z přímé příčiny: léčení rakoviny farmaky… A tak to je, toto je dle lékařů vyléčení rakoviny, když se včas podchytí v počátku… nevím, pro mne to není vyléčení, ale lékařské slovíčkaření, aby se dalo něco veřejnosti naporcovat, je to jako římské gladiátorské hry Římanům, také se jim muselo občas něco předhodit, aby se „lid nažral a byl zas na nějakou dobu klid“, aby se uspokojil chtíč lidu, tady se zas uspokojí strach lidí z rakoviny, vždyť dle lékařů včas podchycená rakovina se dá vyléčit, že ano… Je to ale pravda? Na to si musí odpovědět každý sám…
    Takže to není o tom, že mi něco vyhovuje, to je o tom, že je člověk zdráv, bez potíží, bez revmatických kloubů, artróz a co vím čeho ještě… jde o zatmění myslí moderního člověka, protože v záplavě informací, myšlenek, slov, si nikdo nedokáže uvědomit, že to je také o něm, v minulosti, současnosti u budoucnosti, o jeho předcích, dědech, babičkách, prababičkách, dětech i vnucích, je to o životě individuálním i společenském, o zdravém prostoru zdravých lidí, kteří ale musí přijmout svou zodpovědnost, nemá-li ji dnes intelektuál, který se zaprodal moci a blahobytu, svým grantům, své práci, která je placena lobby proto, aby novou řídící a vládnoucí politickou vrstvu nerušil, nepůsobil jí problémy, pomahal udržovat rostoucí populaci na uzdě v klidu bez obav z revolucí atd. atd. atd.
    Je mi lhostejné, jaká jídla jíte, ale všimli jste si, že bych si stěžoval na své fyzické zdraví, na své zdraví z bytí, tak jako to děláte vy tady? Nevšimli, to je mi líto… protože o tom to je, a pokud jste otevření, tak se musíte zamyslet, proč já nemám problémy, ač jsem v životě prožil mnoho nerváků, obrovských stresů, už třináct let spím dvě či tři hodiny denně, předtím jsem spal pouze 2 hodiny denně, kdežto vy si většinou žijete v klidu a jste nemocní, máte obrovské množství zdravotních problémů… v tom to prostě je , není to v genetice, jak se dnes vše interpretuje, že za vše může ten a ten gen na té a té alele… ale člověk sám, svou zvrhlostí, svým nevybíravým obžerstvím, bojíte se to tak nazvat, ano, je to tak, svou neutuchající chutí po zážitcích všeho druhu, člověk toužící si užívat všeho nadbytkem, nekonečně, v nekonečném růstu, dnes jeden řízek, zítra jeden ráno, jeden v poledne, jeden večer, mezi tím olovrant, něco sladkého, pak k televizi něco slaného, po slaném zas něco hořkého, k tomu je třeba něco na zapití, neb pitný režim je důležitý, tak pijeme neutuchajícím způsobem sladké koka-koly, fanty, kofoly, plné chemikálií, barviv, nezdravé, neboť ničící organismus, který si neumí s tak obrovským množstvím chemie poradit, a tak se čistíme od chemie, solí, cukrů, barviv, ropy, citů i pocitů obrovským množstvím vody, protože nač dnes přemýšlet o sobě, bízkých, životě atd. atd, když si lze jen bezstarostně z života udělat podívanou na gladiátorské zápasy druhých, jak umírají na silnicích, na rakovinu, po zemětřesení, na tsunami, na mor, ajc, hladomor, bídu a neštěstí, svět se stal jedním velkám amfiteátrem v němž ti, co si hrají, mocné nezlobí… ludus mundi a nic víc a nic méně. Svět je jednou velkou podívanou, voyerismem všech do všech a se všemi pro všechny…

    Ámen!

    V úctě Váš

    Honza

  54. Honza řekl:

    Mimochodem, ty vaše pacientky asi nebyli člověkem, ale dobytek, i když ani dobytek nežere bez míry… kromě jiného, pro zdravého člověka 2 kg třešní je cca 1200 kalorií, po čemž pokud je to jediné jídlo, nemůžete přibrat, protože je to jen do jisté míry kaloricky pro většinu lidí sebezáchovná dávka… ale když dáte kupu cukru, šlehačky atd. atd., mnozí spořádají kde co, med do čaje, ale ten se dle nich nepočítá, například, pár litrů přeslazené vody-limonády v pet lahvích, které samy o sobě mají hromadu kalorií, tak je to kaloricky sebevražedné… takže asi tak, vždy je třeba vědět, co děláte, ale přiznám, že hodně lidí má hlavu jen na nošení klobouku, i když už ani ten klobouk dnes většina nenosí… taky je třeba si nelhat, když si totiž sám sobě lžu, nikam to nevede… atd. atpod.

  55. Kunová řekl:

    To Honza:
    Ne, že bych potřebovala tolik času na to, abych zareagovala, ale byla jsem pár dní bez připojení k PC. Protože je váš příspěvek téměř neučtitelný, odpovím jen na pár výpadů v pořadí důležitosti :

    1. Odsuzovat moje pacienty a dělat z nich hlupáky je příznakem hlouposti vaší, to je evidentní. Ještě jednou tady zazní něco takového a okamžitě to mažu. Stejně tak jako vy jste si prošel mnoha situacemi, které vás nepobavily, ony na tom nebyly mnohdy lépe než vy. Možná potřebujete psychoterapii v podobě „vyblití se“ na papír (monitor), ale zřiďte si k tomu vlastní blog a tam se realizujte.
    2. Kde berete opovážlivost říkat, že jsem spřažená s farmaceutickým průmyslem nebo že dělám reklamu nějakému potravinářskému výrobku ? Prosím nějaký důkaz a hned.
    3. Narozdíl od vás nemám poblém zde popsat svůj jídelníček, kdokoli může přinést jakékoli námitky, sem s nimi :

    snídaně : celozrnný žitný chléb, cottage přírodní nebo tvarohová pomazánka, rajčata nebo paprika, káva s mlékem, ovocný čaj
    svačina : bílý jogurt nebo tvaroh + čersvé ovoce nebo kefír či podmáslí
    oběd : kuřecí nebo rybí maso nebo tofu, velká porce zeleniny, malá porce přílohy
    svačina : jogurt nebo tvarohový sýr , kousek zeleniny
    večeře: salát s tuňákem nebo lososem nebo krevetami nebo vejcem nebo tofu nebo kouskem kuřecího masa – bez pečiva a příloh
    po večeři – často sklenička suchého bílého vína
    Denně vařím jednak proto, že syn sportuje a nelze mu dávat stále jen „chleby s něčím“, jednak proto, že zkouším nové a nové recepty pro vznik knížky a vaření mě velice baví.
    Jsem přesvědčená o tom, že si člověk může užívat jídlo a zároveň jíst lehce a zdravě.

  56. Honza řekl:

    O svém jídelníčku napíši později, vážená paní doktorko, mám stále dost práce a málo času, co se týče Vašich pacientek, říkejte si jim, jak chcete, ale ovocný cukr v ovoci atd. s sebou nese kalorie, také je otázkou co k ovoci dál dámy snědly, jsou to dost vágní informace, jež jste udala, z nich si nelze udělat přesný obrázek… na papír nic „blít“ nepotřebuji, mám jiné možnosti, spíše mne zaujaly stesky vašich čtenářů, nechápu jejich bezradnost, protože většina jejich problémů se dá celkem snadno řešit… není co dodat, mnoho lidí nemá moc vysoké IQ, taková je prostě realita… toto, co jste popsala u Vašich pacientek, jsou problémy věku tak kolem 14 či 15 let, ale asi je většina dospělých dnes na tom dost špatně, i se zodpovědností k sobě dost špatně, navíc znalosti asi také nic moc, spíše na úrovni třetí obecné pomocné, ale tím nikoho, už vůbec Vás, nechci urážet, nemám důvod, jde jen a pouze o daný problém… žel, uvedl jsem několik případů o tom, jak jsou špičkoví lékaři dnes provázaní s farmacii, to je už dnes běžné, i s potravinářským půmyslem, je to dost smutné, pokud se to netýká Vás, tím lépe, ale nevšiml jsem si, že bych snad psal o Vás, třeba jsem to přehlédl, nevím, nebo to tak mohlo vyznít, nevím, ale osobně si vždy vše ověřuji, i když nemám mnoho problémů, protože lékaře nepotřebuji vůbec už desítky let, takže osobně mi je jejich provázanost celkem lhostejná… ale realita je žel realitou… zda děláte reklamu výrobku osobně, musel bych si prohlédnout i web, ale časem to udělám, mám dost málo času, i když se přiznám, že mne zajímá, co na svém webu zveřejňujete, našel jsem jej náhodou, či myslím na tomto, zda je Váš či ne, není podstatné, ale příklady uvedené o spojení lékařů jsou snadno ověřitelné, jsou to reálné fakty, co za to dostávají na oplátku, raději se ani nepídit… i když osobně mi je to též lhostejné, nejsem typ, který by záviděl někomu přilepšení, chápu, že je dnes většina populace dost na peníze, lékaře nevyjímaje, dnešní společnost vůbec je sběračem množství věcí do nekonečna, něco jako ekonomů stalý růst HDP, takže tak… když to lidem nevadí, je to jejich věc, mně to vadí, žel asi nás moc není, komu to vadí, ale tak jde svět… co se týče délky článečku, jsem vzdělán dost široce, psaní je můj celoživotní chléb, takže mi nedá moc práce a času napsat 100 či 150 řádků, spíše pak uhlídat chyby, to je horší, protože už ne zrovna nejlépe vidím…
    Též nemám problém popsat svůj jídelníček, napíšu o tom, ale je jiný, než co čekáte, protože se nedá popsat podle Vás či podle běžné normy, která de facto se shoduje s Vaším, můj je zcela jiný celkově i založením i pojetím, asi netradiční, pro mnoho lidí či většinu nepřijatelný atd., také se neřídí ničím dle běžné normy, nejsem ani vegetarián, ani vegan, není mým hobby ani makrobiotika, diety v kompletním pojetí smyslu slova též neberu, také nejsem ani vitarián, ani fruktarián, neberu ani žádné jiné směry, asi lze říci, že jsem si vytvořil zhruba vlastní systém jídelníčku a životosprávy, ale nic není nikdy zcela konečné, vše je v pohybu detailních změn atd. atd., nepreferuji ani nevařené jídlo na 100 %, tedy syrové, protože principiálně je vše jinak, takže už léta mám svůj vlastní filozofický systém v pravém smyslu toho slova, protože asi je to více filozofie než běžná životospráva, vycházím také z jiného pojetí životosprávy atd. atd. … také to bude asi vyžadovat širší komentář k detailům popisů, vysvětlování, jde také o to, co kdo chápe pod určitým pojmem, tedy sémantikou slova, to je často dost složité a vede k nepochopení, viz mnohé Vaše výhrady jsou zbytečné atd., a to vyžaduje dost času, který právě moc nemám, ale přes víkend napíšu základní premisu, na níž je můj jídelníček postaven…
    Snad jen pár slov k Vašemu, podle toho, jak znám realitu výrobců potravin, i když samozřejmě neznám všechny značky, obecně uváděné je vždy problém, což naznačím ve svém kritičtějším rozboru, také to prosím neberte osobněji, jako kritiku Vás osobně, jde jen o můj názor na širší pojetí potravin atd., ale i to popisuji jen ve zkratce, jinak by to vyžadovalo pár stran textu, asi nejsem typ několika slov, jako byla má žena…:
    Co se týče celozrnných chlebů, nevím, jaký kupujete, většina s celozrnností moc společného nemá, osobně pokud chci celozrnný chléb, dělám si někdy i koláče z této mouky, dnes rebarborový, připravuji si ho doma sám, velkopekárny neberu, jde o chemizaci potravinových směsí a náhražky atd., je to dost složité a rozsáhlé povídání o pekařině a jejich produktech a surovinách, je to také otázka osobních zkušeností, které s nimi mám… sám užívám kupovaný pouze Arabský chléb, jsou to de facto placky než klasický chléb, asi je znáte, ale ani těch moc nejím, balíček týdně, tj. cca 5 kusů, někdy ani to ne, je to prostě různé… ke cottage a přírodním sýrům též není co dodat, neznám zde moc kvalitních, spíše žádné, jde většinou o hmotu všeho možného, včetně zbytků atd. atd., tu a tam je jím trochu, ale spíše se jim z podstaty vyhýbám, tak 50 gramů týdně, dá-li se to vzít průměrem, ale raději mám domácí z nepasterizovaného mléka, užívám z tohoto mléka jako jedinou vodu syrovátku, tj. z domácího dělaného sýra, či domácí ovčí nebo kozí, ty jsou nejlepší, ale měsíčně jím sýr: tak 300 gramů, víc ne… tvaroh je totéž, jde o domáci či běžně kupovaný? Kupovaný nestojí za nic, nejím ho, ještě tak doma udělaný z nepasterizovaného mléka, ale jinak ne… kupovaný běžný produkt je děsivá hmota, znáte jejich výrobu v mlékárnách? Já ano, jako poživatina je to spíše žíravina a beton dohromady! Ovocné čaje, jaké? Ty porcované v sáčcích? Je to čistá chemická chuť a vůně, o ovocným čaji si nechávají tyto jen zdát, ovocné čaje ze supermarketů jsou špatný vtip a špatný sen. Pokud ovocné, tak z domácího ovoce doma dělané či speciálně koupené, nebo z různých květů atd., též dobré, zas je to přírodní čaj, nikoli chemicky vyrobený, ty ano, tak jako pijí špičkové zelené čaje z Japonska či Číny atd., ale je fakt, že jsou nekřesťansky drahé, ale piji jich málo, tak dva či tři šálky měsíčně, zase v průměru, tak není problém. Káva s mlékem? Myslíte zrnkovou či meltu? To je ze zdravotního pohledu přímo sebevražda, navíc to mléko? Kvalita? Jeden náš známý z Ruska, když viděl, co zde prodávají za smetanu, šlehačku, jogurt a mléko, šel doslova do mdlob, raději by umřel hlady, než to jíst, ale to jen na okraj… Ona není příliš zdravá ani zrnková káva… ale proti gustu… Kefír či podmáslí, no budiž, kefír ještě jakž takž, podmáslí je už výrobně na tom dost a dost hůře… bílý jogurt to je sebevražda za bílého dne, už jsem mnohokrát viděl, co s vnitřkem dokáže po 20 letech takový bílý jogurt, ale i jiné, udělat, je to dost kruté poničení trávicích orgánů, ale jak říkám, je to otázka názoru, nikomu jej neberu, naopak přeji vždy dobrou chuť…
    Kuřecí maso je všeobecně na tom dost špatně, ale chápu, po šílených krávách se všichni dali na kuře, všimněte si, jak se dříve jedlo relativně málo, ve srovnání s hovězím či veprovým masem, ale strach je silná a mocná zbraň, navíc to jejich krmení, raději nemluvit a nepsat, chemizace krmení, prosáklost farmaceutickými prostředky, podmínky chovu a růstu, ještě by bylo přijatelné domácí, čistě krmené a z dobrého chovu násada, dá-li se to tak nazvat, zjednodušeně řečeno atd., totéž mořské produkty, kvalita je bída, je v nich obrovské množství všeho možného, dnes rybu ani náhodou, ani omylem, ještě tak z rybníka od známých z čistých chovů pro sebe užívaných, ale ani ty nejím, nač také, není to tak potřebné, osobně mi ryba nijak nechybí ani chutí ani zdravotně…
    Pokud jde o víno, je zdravotně lepší červené kvalitní víno francouzské či italské, ale taková láhev je dnes za 100 Euro a více, ta vína jsou zdravotně v malém dobrá, což ukazuje i zdravotní stav vinařů v Itálii a Francii, jsou to, mají-li celkem slušnou venkovskou životosprávu, velmi zdraví lidé a dožívají se i vyššího věku než ostatní, často umírají jen sešlostí věkem, dost často do poslední chvíle i pracují, nikoli na nemoc, což je dnes u populace zcela běžný jev, viz statistiky, jsou o tom celkem rozsáhlé dokladované i studie atd. atd., bílé je problém i co se týče kyselosti atpod., osobně bych jej ve zdravé výživě nedoporučoval…
    Takže jen ve zkratce pár detailů a názorů na potraviny…
    Proti kuchařkám nemám nic, ale obávám se, že jich je už tolik, každý dnes píše kuchařku, kdejaká celebrita, mnohdy ji píší redakce za ně, jde o dobrý obchod, česky řečeno: kšeft atd., že to nemá žádný smysl, kdo přijde s něčím trochu novým, málokdo…
    Jistě, člověk může jíst zdravě a lehce, ba i s chutí, já si ovoce a zeleninu celkem užívám, protože na třrozdíl od většiny lidí mám dnes už dlouho jinou chuť, očištěn od cukrů, tuků, soli atd., pak začnete rozpoznávat chuť každého ovoce či zeleniny atd.
    Toto je ve zkratce můj názor na popsaný jídelníček… sám se řídím čím méně, tím lépe, ale to si skutečně vyžaduje širší popis detailů, i tak to bude jen ve zkratce, vzhledem k ploše, dnešní jídelníčky jsou z mého pohledu velmi děsivé, kvalitou, složením, ale hlavně také množství snědeného jídla…
    Jaký máte mustr, co se týče kalorií, potřebné množství atd. …

    Váš v úctě, i když vím, že jsem na vše neodpověděl…

    H

  57. Honza řekl:

    Mimochodem, osobně jsem zvyklý číst tisíce stran, problém mi to nedělá, má žena četla 300 stran za hodinu, a mohl jsem ji zkoušet z čárky v přečteném textu, pamatovala si i chyby v textech či překlepy, měla fenomenální paměť, já čtu relativně proti ní dost mizerně, málo rychle a mnohem méně si pamatuji přečtené než má žena… jde u většiny též o cvik… i když vím, že dnes většině populace dělá čtení všeobecně problém, průzkumy dokladují, že lidé nerozumí textům téměř vůbec, děti na středních školách, raději nemluvit, jsme na tom dost mizerně… prostě se čtou obrázky a popisky do 2 řádků, víc už nedokáže většina populace vnímat, mám osobní zkušenost, že ani mnozí lidé vysokoškolsky vzdělaní na tom nejsou lépe. osobní zkušenost cca 15 let mám i s mnoha lékaři… takže chápu, navíc lidé dnes mají pocit, že nemají čas, a tak stále někam spěchají, aby jim něco neuteklo, pak se jim rozpadá myšlení zcela… většina slov na internetu je k ničemu… vyčtené bláboly, nepůvodní atd. atd., málo zajímavé, nic nesdělují, bez znalostí či zkušeností atd.

    Přeji vše dobré

    V úctě

    H

  58. Kunová řekl:

    To Honza :
    Hm, tak můj jídelníček je rozebrán, tak šup sem s tím vaším. Máte prý málo času, ale rozepisovat se tu od Šumavy k Tatrám vám problém nedělá.

  59. Honza řekl:

    Vážená paní doktorko,
    není problém popsat pouhý soubor potravin, s tím je to krátká cesta, mohu udělat výčet jak v samoobsluze, i tak nelze na těchto pár řádkách vše popsat do detailů… Můj jídelníček v zásadě není vůbec podoben ani Vašemu, ani jinému jídelníčku tak, jak je to dnes „normální“, či tak, jak jste ho popsala de facto Vy… Životospráva některých z nás není ani o takovémto jídelníčku, jak je to dnes tradičně popisováno v dietologii… V podstatě ani žádný jídelníček nemám…
    Osobně si totiž myslím, že jde u Vašeho klasického jídelníčku o systém, který jednak nic o životosprávě nevypovídá, jednak nemá příliš ani významotvornou hodnotu v otázce, jak se kdo denně stravuje a jak zdravě žije… Životospráva je mnohem složitější systém lidského bytí, než jak je to prezentováno právě v této zjednodušené formě.
    Pojďme nejprve ke kalorické hodnotě a denní spotřebě v kcal či kJ.
    Běžně se například udává (či traduje…) potřeba kcal či kJ pro lehce pracujícího muže, tedy do kategorie, kam bych se řadil svým zaměstnáním i všedním životem, cca 2200 až 2500 kcal či kolem 10 500 kJ. Toto je hodnota, není třeba se dohadovat, zda je to více či méně, rozmezí se udává různě, tedy 2200 či 2300 nebo 2500 kcal atd., na tom tak příliš nezáleží, která je asi běžně udávaná pro potřebu běžného života. V rámci této hodnoty se pohybují všechna doporučení dietologů pro tuto kategorii. V rámci této hodnoty se skládá jídelníček tak, aby byl dle běžných a dnes tzv. vědeckých doporučení jídelníček vyvážený, tj. aby obsahoval podle běžných měřítek vše, co člověk ke svému tzv. zdravému životu potřebuje, připodotknu podle dnes dostupných znalostí vědy, která toho o člověku a jeho těle zas tak moc ještě neví, bohužel či bohudík, na to ať si odpoví každý sám…
    A teď se jej rozpitvá na jednotlivá množství potřebných bílkovin, tuků, cukrů, vitamínů, minerálů, stopových látek, někteří přidávají v potřebném množství – ó, jak je to dnes moderní!!!, v rámci předepsaného rozsahu kcal či kJ, ještě vlákninu či množství vody potřebné při správné životosprávě atd. atd. (Zcela jistě víte, proč se doporučuje pít tolik vody, kterou já osobně nepiji, můžete či nemusíte věřit, ale je to tak, a potvrdí se to i v nemocnici, kde mi budou dělat vyšetření a kde samozřejmě též pít nebudu, dokonce ani jíst…)
    Jistě jsem „v tomto chvatu“ na řadu „důležitých věcí“ zapomněl… A již zde dochází z mé strany k rozporu, protože se dostávám do zcela jiných čísel a zcela jiného systému úvah a praktického použití potravin ve stravování… Léta totiž nekonzumuji ani 2200 ani 2500 kcal, ale průměrně pouhých cca 700–900 kcal, při výšce 182 cm a váze kolem 74–75 kg, dokonce mi toto množství umožní za jistých situací, když třeba intzenzívně pracuji za psacím stolem mnoho hodin a dní, i tloustnout, přičemž mám velmi silné a těžké kosti, když to napíšu takto zjednodušeně, protože mám stavbu těla celkem dost masívní, a velkou váhu u mě dělají těžké kosti, takže při indexu BMI mám index 22,6, odhad tuku je 22 %. ideální hmotnost by měla být 77 kg, při této váze bych ale měl pěkně kulaté české pivní bříško, a protože jej nepiji, nestojím ani o toto pivní břicho… takže ideální váha neodpovídá, pro mne je ideální váha 70–72 kg, přičemž mi index BMI dovoluje se pohybovat až k rozmezí 66 kg, které pokládá za přijatelnou mezní spodní hranici, při této váze bych ale byl již asi mrtev… podle tohoto indexu mám 2 kg podváhy, přičemž to není vhodná váha, proč ji mám, to napíši později, jde o více méně záměr, který souvisí s životosprávou…, podle pasu mám zas nejméně 5 kg nadváhu…
    Jistě, chápu, že jde o jakýsi kompromis, ale tímto kompromisem se řídí dnes miliony lidí a ničí si životosprávu a zdraví, stejně jako s jídelníčkem, který má stejné díry jako tento BMI index…
    Takže budeme polemizovat, zda je u mne dostatečných oněch poměrně běžných 800 kcal, dle rad, myslím, že jste to psala Vy, nevím jistě, zda to někde máte, je příjem kcal pod 1600 již nutno řídit za účasti lékaře.
    Osobně Vám mohu říci, že žádného nepotřebuji, protože mi to vyhovuje a stačí, přičemž netrpím žádnými fyzickými zdravotními problémy. A od tohoto denního kcal přijmu se odvíjí můj jídelníček, ktrerý zas naráží na mnoho problémů, protože dle rad lékařů není ani trochu vyvážený, co se týče příjmu živin, a to ani náhodou…
    Takže se zas dostaneme do rozporů…
    Jinak Vám mohu říci, že v současné době hledám řešení a schůdnou cestu k tomu, abych mohl snížit energetický příjem na cca 500 až 600 kcal, a myslím si, že to jde…
    S tím samozřejmě souvisí i množství spotřebovaných potravin, ale i všech dalších látek, jakož i množství potřebných živin, podle mého názoru, tak jak to mám léta vyzkoušené, jde obvykle o mnohonásobně přemrštěná čísla, jak ve spotřebě bílkovin, tak všeho ostatního.
    Tabulky jsou podle všeho vytvářeny řadou amatérů, kteří nevědí ani, co činí, protože přepočítáme-li vše, zjistíme, že jde mnohdy o absurdní čísla, jak ve spotřebě bílkovin, tak tuků a cukrů a dalších látek… Prostě už tady nastává, podíváme-li se na vše podrobně a detailně a počítáme-li vše, k značným zmatkům a vše se pak jeví jinak, řekl bych, že i dost hloupě…
    Index BMI mi doporučuje 9733 kJ, složených z 62 g bílkovin, 356 g sacharidů a 69 g tuků. Pominu, jak se k tomu staví tabulky, které jsou tzv. oficiální pro veřejné stravování, například jídelen ve školách, menzy atd. Někde se u mužů udává běžně myslím 1,2 g na 1 kg váhy… atd. Atd.
    Jde tedy o čísla v bílkovinách zcela neuvěřitelná, protože můj příjem bílkovin, pominu-li, že nejím maso a běžně mléčné výrobky, se skládá z bílkovin rostlinných, nejsem ani vegetarián tzv. pudinkový, nejím ani sójové maso a sójové salámy či guláše, zdá se mi to přihlouplé, navíc není sója nějak zvlášť kdovíco… občas si ji dám v podobě bobů, mimochodem má žena má recept na bábovku ze sójových bobů, je výtečná…
    Podle mého názoru je tento příjem značně vysoký a pro mne de facto nereálný, nevím, kolik může činit denně, nepočítam to tak, ale myslím, že to nebude víc než 10 či 15 g denně, v průměru, také se to nedá takto denně pojmout, protože má životospráva není pravidelná a tzv. denní, co se týče denního stravování a tzv. vyváženosti živin, což samo pokládám u stravování člověka za nonsens, jím různě různé potraviny, které mají různou výživnou hodnotu…
    Představa, že musím mít každý den určité množství bílkovin, cukrů, tuků, vitamínů určitého typu, je to – podle meho – značně absurdní…
    Jak se dlouhodobě ukazuje, nedělá mi to žádný zdravotní problém, dostačuje mi toto množství a sotva kdy je bílkovin více, navíc mi živočišné bílkoviny nechybí…
    Co se týče cukru, myšleno bílý rafinovaný cukr, ten nejím až na malé výjimky vůbec, takže není co o něm psát, můj cukr je z 99 % cukr z ovoce a zeleniny. Nepoužívám ani med, výjimečně cca dvakrát či třikrát do roka v nějakém pečení sladkostí, 1 % cukru je to, které užiji v koláči, který občas udělám dle svých receptů a nápadů, takže tam je cca to 1 %… Ale byly doby, kdy jsem nejedl ani to jedno procento, bez problémů, neměl jsem potřebu nijakou, byl jsem bez cukru vůbec, peču tak dvakrát do měsíce maximálně, ale mnohdy jde o sladké koláče, které mají velmi málo cukru, takže to de facto nikdo nejí, protože nikomu koláč, není-li řádně sladký a podle trendů dnešních pekáren in, nechutná… a mnohdy i v těstě je jako náhražka sladkosti cukru třeba víc banán, než aby tam byl cukr… Ale jak říkám, jde o momentální nápad či chuť… Nicméně spotřeba je minimální, tak ½ kg bílého cukru ročně, víc to není. Nejím žádné kupované polotovary či cokoli jiného, takže cukr jinak nekonzumuji… a mám tak jeho spotřebu zcela pod kontrolou, stejně jako bílkoviny a tuky například.
    Totéž se týká soli, tu neužívám už také více než 15 let žádnou, dříve jsem občas udělal kompromis, dnes už jej nedělám, takže nic nesolím, pokud nepočítám jediný koupený Arabský chleba, ale i chleba či placky si tu a tam v měsíci uděláme, kde je trochu cukru i soli… ale nejím ho tak moc, takže i to je minimální… ani kompoty, saláty atd. atd., nic kupovaného konzervovaného, mraženého, zmrzliny…
    Mimochodem, cítím v některé zelenině i to, že má v sobě někdy více než obvykle soli…, ale někdy i cukru… Sotva to někdo takto asi vnímá… Nemá myslím smysl, abych se zabýval předepsanou dávkou sacharidů… sotva předepsaných norem dosahuji, nikdy se mi to nedaří a nedařilo, takže i tady jsem někde hodně jinde…
    Zakončím to dnes u tuků, dál už nemám kdy, říkal jsem Vám, že nemá smysl, abych cokoli popisoval tak jednoduše, protože je u mne vše jinak…
    Tuky nejím v podstatě vůbec, tedy myšleno tuky jako takové… Rafinované oleje vůbec žádné, ani rostlinné jakékoli, užívám pouze kvalitní dražší olivový lisovaný zastudena na zeleninu, ale ani ten ne denně, zhruba tak 5× či 6× měsíčně… občas lněný, ale i ten jsem už dlouho neměl… stejně jako lněná semínka, jediný olej je ze semínek či ořechů, ty občas jím, zhruba 4× či 5× do měsíce.
    Jediný tuk, který používám častěji, je máslo, nejraději domácí, občas bývá ke koupi, když je příležitost či pro něj – a není líná kůže – zajdeme… Mohu říci, že jej konzumuji tak 3× do týdne, v průměru 30 až 50 gramů v syrovém stavu… Na rozdíl od lékařů si myslím, že je máslo (ale i sádlo, i když to nejím už léta, nemám důvod ho jíst, a snad ani příležitost k ochutnání, muselo by být domácí…) jako tuk zdravější, to vůbec nemluvím o vlastních sestrách či bratrech másla, margarínech, pomazánkách, ramách či všem jiném, to všechno je jen dost děs běs k jídlu… Doporučuji si prostudovat problematiku tuků, jde dnes v rámci rafinovaných olejů v konzumaci o dost nezdravý jev… ale to je na desítky stran popisů, co a jak a který co způsobuje či nezpůsobuje to, ale ono… Myslím, že jak moderní forma a množství konzumovaného cukru, tak soli a tuků jsou dnes faktory, které nevedou jen k různým nemocem, ale především akutně k rakovině a kardiovaskulárním onemocněním atd. atd. Ale i to je mnohem složitější, ale to jistě víte…
    Takže to je k části principu mé životosprávy…
    Co se týče energetického množství, myslím si, že lidé dnes konzumují o 80 % potravin víc, než kolik tělo ve skutečnosti potřebuje a mělo by mít… Všechna ta spotřeba je přemrštěná a civilizačně značně nabobtnala…
    (Jistě, ještě jsem se nezmínil o kvalitě potravin, osobně přeferuji kvalitnější, občas si dám i čokoládu, ale vždy hořkou a bez chemikálií a musí mít kolem 90 a víc % kakaa… v průměru tak maximálně 2× či 3× do měsíce po 50 g najvíce…)
    Pokud mi někdo řekne, že mu to nestačí, tak nemohu než konstatovat, že je to ono nehezké slovo „rozežranost“… dokonce si myslím, že když si zvyknete na určité zásady, že pro vás potraviny či jídlo ani nejsou tak moc v životě důležité, dnes ten kult jídla je děsivá záležitost, navíc jde o moderní imperiální formu vykořisťování tzv. Západních zemí, které žijí na úkor rozvojových či třetích zemí, pojmenovat lze, jak chcete, vždy jde ale o země vykořisťované, právě vysokou konzumací výspělých zemí na úkor těch ostatních… nerovnoměrně rozdělená spotřeba, která je zde zbytečně vysoká…
    Výsledkem jsou mnohé nemoci, které z nadbytku jídla přímo vycházejí… I když osobně si myslím, že vysoká spotřeba vede nejen k nemocnosti an bloc, ale i k nadměrné umrtnosti atd. Ale ani to není nic zvláštního, běžně se to ví… Spotřebu lze regulovat a zregulovat vždy, a není k tomu třeba diet, ale o tom až příště…
    Chápu, že to je možná od Šumavy k Tatrám, ale pochybuji, že by to jinak dávalo smysl…

    V úctě

    H

  60. Honza řekl:

    Omlouvám se, ale podařilo se m,i někde udělat i chybu či vypadnou z vazby a slovního spojení, četl jsem korekturu v chvatu: například správně: Prostě už tady nastávají, podíváme-li se na vše podrobně a detailně a počítáme-li vše, značné zmatky…

  61. Kunová řekl:

    To Honza :
    Vaše diagnóza je jasná : ortorexie. Jedná se o méně rozšířený typ poruch příjmu potravy charakterizovaný chorobným strachem z údajně nezdravých potravin. Okruh potravin zdravých se stále zužuje až ve výsledku nezbyde téměř nic, co by bylo možné konzumovat. Měl byste vyhledat psychologa či psychiatra. Ale je to na vás. Zde na tomto fóru již prosím žádné další příspěvky.

  62. Kunová řekl:

    Pan Honza byl vyzván dále nepublikovat své příspěvky. Bohužel se tak nestalo a jeho komentáře nabíraly na útočnosti. Vzhledem k tomu, že na těchto stránkách vedeme věcnou diskusi a nikoho ze čtenářů nezajímá, zda se líbím nebo nelíbím panu Honzovi, byly jeho následující příspěvky smazány. Pokud se z jeho strany vyskutnou další, budou smazány také.

  63. Martina řekl:

    Dobrý den, moc mě zaujaly vaše stránky a ráda bych tímto poprosila o radu :-) přečetla jsem skoro vše co je tady a mám hlavu jako škopek :-)) v podstatě vím co jíst,ale nevím kdy a co :-( dělám na směny (12) za barem noční a denní a tím mám rozhozený režim a plácám páté přes deváté hlavně v práci když se nudím tak do sebe valím sladké a chipsy, colu atd :-( mám 169cm a z mým původních 58–62kg ketré mi vyhovovaly jsem vyskočila na 70kg :( a nejdou shodit :-( nepřipadám si tlustě ale už to začíná být vidět :.-( děkuji za radu a pár tipů co jíst :-) děkuji moc.

  64. Dada řekl:

    Děkuji za „odstranění“ pana Honzy, docela mi lezl na nervy :)

  65. pyty řekl:

    Škoda, že jsem tu nebyla, když se ještě diskutovalo s panem Honzou, ačkoli uznávám, že diskutovat donekonečna s někým, kdo má jen svoji „pravdu“ je únavné......vtipné je, že v některých věcech měl v zásadě pravdu, ale takto ad absurdum podané to vyznívá hrozně........během čtení jsem si představila, jak sedí doma nad výtečnou bábovkou své ženy, ze sojových bobů, a dívá se na ni, protože pozřít ji, je přece naprosto zbytečné a jeho tělo to vůbec k životu nepotřebuje.
    Takže bych na závěr dodala ještě rčení, že „tělo má jít do hrobu pořádně zhuntované“ :-), čímž nemyslím, že bychom se měli přežírat k prasknutí, ale trochu si ten život užít, když je tak krátký, a rozhodně se to netýká jen jídla. Co naplat, že má pan Honza fyzické zdraví na úrovni 15 letého chlapce (ať už je to pravda nebo ne), životnost mozku tím bohužel neprodlouží a já osobně si raději život užiju než abych ho vlastně „nežila“ jako asketický pan Honza.
    Takže všeho raději s mírou než s honzou :-)

  66. Kunová řekl:

    To Dada a Pyty:
    Ze začátku to bylo ještě docela „roztomilé“, ale pak už hodně „náckovské“. Nestrpím, aby na těchto stránkách někdo kohokoli ponižoval a urážel. Můžete tak činit na svých stránkách. Mohly by se jmenovat třeba : nejimnespimani­vodunepiju.cz. určitě by byly hodně populární.

  67. Milush řekl:

    Dobrý deň,
    prosím Vás je vhodné dať si ako svačinu bananový koktail? 4dcl polotučného mlieka+ 1 banán+ lyžička škorice, nesladený. Ja som na tomto nápoji priam závislá, potrebujem ho piť každý deň.
    Vďaka

  68. pyty řekl:

    Pane Honzo, nemyslím si, že bych vůči Vám kdy použila jakoukoli vulgaritu.

    Pro Vaši informaci, paní doktorka Kunová žádné léky nepředepisuje (alespoň já tu zkušenost nemám), takže vás s tím „braním pěněz načerno“ asi zklame.

    Polemice o pravdě se zde asi věnovat nebudeme, jelikož pro Vás je jediná pravda ta Vaše, což nemusí být ta skutečná pravda, stejně jako ta naše. Jistě jste si při své vzdělanosti přečetl pár filosofických spisů o pravdě a jejím subjektivním vnímání.

    Možná byste nás měl v klidu nechat se rozkládat a věnoval svá jistě bohulibá kázání publiku, které má o ně zájem a uctívá právě tu Vaši pravdu.

    Děkujeme.

  69. Lukáš K. řekl:

    Pane H.,

    nebudu a nechci komentovat to, co jste tu již několikrát předvedl a sepsal a z čehož máme být asi všichni v excitovaném stavu a kást se za naší strašnou výživu … ale nedá mi to, abych nenapsal jednu prostou a jednoduchou věc, která mi v této otázce, v této diskuzi rozhoduje – vlastní zkušenost, vlastní zážitek.
    A to ten, že i přesto, jak jdou všechna doporučení paní doktorky Kunové proti všem zásadám – ne zdravé, pro vás ale očividně úplně jakékoli – výživy a jak se vlastně díky ní všichni hrůzostrašně stravujeme, kazíme a devastujeme – jak konstatujete vy, nikoliv já – jsem se právě díky těmto doporučením a paní doktorce dostal z poměrně špatného stavu během svého – a MUDr. Kunové také nakonec úspěšného – hubnutí. Pomohla mi ve všech ohledech, a nejen v tom jídelním, stravovacím.

    Necítím se jako destruktivní fanoušek, rozhodně ale jsem co dlužen a mám paní Kunové za co děkovat – na což myslím denně u každého jídla připravovaného dle jejich doporučení a rad.
    Ale protože vy stejně neberete nikoho jiného než sebe samotného v potaz a vlastně vás názor nikoho jiného nezajímá, nezbývá říct, než abyste nám všem vlezl na záda a nechal nás tu nadále v klidu, tak jako tomu bylo do té doby, než se zde objevil první příspěvek od Vás.

    Děkujeme!

  70. Glumi řekl:

    Kolegové čtenáři, jež stejně jako já, chodíte s oblibou na stránky MUDr. Kunové:
    Proč reagujete na příspěvky od Honza? Není to ztrátou času? Proč cokoliv obhajovat? Není sebemenší důvod. Pokud máte dojem, že nejlepší obranou, je útok, tak věřte, že nejlepším útokem, je nereagovat.
    Toto nejsou konstruktivní diskuze o informacích o potravinách a osobních zkušenostech s čímkoliv, co by se týkalo tématů na webu.
    Zde bych použila část známé citace: Blbce nikdy neusvědčíte z blbství. Z takové srážky, vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.
    Já osobně dávám BAN.

  71. Kunová řekl:

    4.7.2011 jsem jednoznačně řekla, že další příspěvky pan Honzy budou smazány. Vyskytlo se jich zde několik v posledních dnech. Jejich obsah stále omílá to samé. Takže byly smazány. Bude-li někdo chtít, může si přečíst předchozí (až do 2.7. 2011).

  72. Ala řekl:

    Po přečtení příspěvků pana Honzy si myslím, že pan Honza je v hodně špatném psychickém stavu zřejmě v důsledku rakoviny a úmrtí jeho geniální manželky s neměřitelným IQ a bylo by pro něj nejlepší vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc. Fyzicky je možná ve stavu mladíka (ostatně to je údajně i jistý náš bývalý přední politik), ale jeho psychická kondice nebude zrovna nejlepší.

  73. Aneta řekl:

    I když s názory pana Honzy v drtivé většině nesouhlasím a už vůbec ne s jeho způsobem komunikace, tak si ale myslím, že není jediný kdo se snaží upozornit na neblahé účinky umělých sladidel obecně a čím dál víc mám pocit, že je to opravdu téma, o kterém se jakoby radši nemluví i když jsem slyšela o existenci studií, které naznačují, že zde existuje souvislost mezi konzumací sladidel a vzrůstajícími problémy mnoha žen s otěhotněním, dále že zvyšují chut na sladké a způsobují bolení hlavy. Já osobně jsem si dříve umělými sladidly kompenzovala chuě na sladké, ale nikam to moc nevedlo, jen mě často hodně bolela hlava… Nyní se jim snažím vyhýbat a snažit se poskládat si jídelníček takovým způsobem a kvalitně, abych ty chutě pokdu možno vůbec neměla, tedy konzumací kvalitních sacharidů a musím říci, že mě skutečně přestala bolet hlava, s čímž jsem dříve měla velké problémy.. Mylsím že tedy seriozní debatě o škodlivosti umělých sladidel obecně by měl být dán v mediích větší prostor, i když rozumím, že je zde silné lobby firem, které tyto produkty vyrábějí a vydělávají na nich značné částky

  74. Kunová řekl:

    To Aneta:
    Je to jak se vším jsou sladidla a sladidla. V dnešní době je jistě možnost dávat přednost sukralóze (u nás pod názvem Cuken) před aspartamem. Ještě důležitější je ale expozice : Pokud někdo denně vypije 2 litry Coly light, je to moc. Pokud někdo sní jeden jogurt slazený sladidlem, není to téma k diskusi. Nic nebagatelizuji, jen že jsou prostě mediálně „líbivá“ témata jako např sladidla, o nichž kolují na internetu téměř hysterizující články, ale o mnohem závažnějších otázkách se tolik nemluví.

  75. Aneta řekl:

    Ano to se jistě shodneme, že jeden jogurt asi nikomu neublíží, jenže to už pak právě se dále nabízí otázka, jestli by tedy nebylo lepší tento jeden jogurt se sladidlem vyměnit za klasický bílý jogurt s ovocem a trochou medu, protože v logice že malý kousek nevadí by se jistě dalo schovat i toto. Na mě to bohužel trochu celé působí, jako když si někdo poraní ruku, tak místo toho, abychom jí léčili jí raději uřízeneme. Protože chutě na sladké jsou jistě dílem dány i zvyklostmi, ale řekla bych že větším dílem t spíš souvisí s neschopností poskládat si zdravý jídelníček. Sama vím, že pokud začnu den koláčem, tak mě mlsná honí celý den, Zatímco když si dám chléb se šunkou a vyhýbám se sladkým věcem obecně, tak dva tři dny s chutí na sladké bojuji, ale pak si tělo zvykne a já už pak na sladké vůbec chut nemám. Proto si myslim, že obecně by bylo lepší hubnoucí směřovat k tomu, aby si odvykli na sladké úplně a ne ho kompenzovali sladidly, které podle mě skutčně z vlastní zkušenosti napáchají více škody než užitku.

  76. Ala řekl:

    Já se radši snažím o to, aby všechno jídlo co sním bylo pokud možno „normální“, tedy neumělé, nikdy by mě nenapadlo si sama dát do jídla umělé sladidlo. Myslím že úplně vynechat sladké věci je taky nesmyslné, je prostě jen potřeba toho nesežrat valník. A radši jednu tvarohovou buchtu, kterou si doma sama upeču a vím co do ní dávám, než chemický dortík v cukrárně nebo kupované sladké pečivo. Radši domácí zmrzlinu z čerstvého ovoce, dobrého jogurtu, trošky plnotučného mléka a hnědého cukru, než kupovaný zmražený rostlinný tuk obarvený chemickým barvivem a s umělým ochucovadlem.
    Taky je možnost sladit stévií, ale to jsem ještě nikdy nezkoušela.

  77. Glumi řekl:

    To Ala: naprosto s Vámi souhlasím.

  78. Kunová řekl:

    To Ala, Aneta a Glumi:
    Celý tento web je o tom, jak si poskládat jídelníček tak, abychom netrpěli chutěmi. Je jasné, že pokud někdo začne den sladkým, rozhodí si glykemickou křivku a už se „veze“ celý den. Tuto poučku omílám stále dokola. Na druhou stranu, když i přes dobře poskládaný jídelníček někdo dostane třeba odpoledne chuť na sladké, proč by si proboha nemohl dát tvaroh s jogurtem a ovocem lehce přislazené sukralózou, když by mu to mohlo pomoci se posunout v jeho dietním snažení dál ? Opravdu nemůžu tvrdit, že je to něco „nezdravého“, to by ode mě nebylo fér.
    Je jasné, že pokud někdo hubnout nemusí, dá si kousek domácího koláče a má klid . A má to jako přesvědčení – nic umělého !
    Ale když mluvíme o lidech, kteří si prošli už desítkami diet, v jeich důsledku si zpomalili metabolismus a nabrali 20 kg, nelze jim doporučovat med nebo něco podobného. Bohužel, i tato drobnost je „přibrzdí“ a sníží motivaci.
    Nikomu nic necpu, to, co říkám je výsledek práce s klienty v poradně.

  79. Ala řekl:

    Paní doktorko, a není lepší si do toho odpoledního jogurtu nebo tvarohu dát třeba kus banánu nebo pár jahod? A ničím víc nedoslazovat (ani umělým, ani neumělým)? Je to špatně, nebo je to málo sladké?

  80. pyty řekl:

    to Ala: Z mé zkušenosti vím, že bílý jogurt nebo tvaroh pouze s ovocem je pro někoho opravdu téměř nepoživatelný. Já si ho dopřávám v této podobě ráda, ale například moje sestra, které jsem se v rámci poporodního hubnutí snažila nastínit, jak by se měla stravovat, to po pár dnech vzdala s tím, že bílý jogurt nebo samotný tvaroh prostě jíst nemůže, protože jí vůbec nechutná. Myslím, že pro tyto případy je trocha cukrenu lepší než se vrátit ke sladkým výrobkům.

  81. Kunová řekl:

    To Ala:
    Samozřejmě, pokud vám stačí dát si do jogurtu čerstvé ovoce, je to ideální a ani se to nedá považovat za sladkost. To je prostě normálně každodenní ideální svačina. Pokud hubnete, mělo by vám stačit 200 g ovoce za den, v případě banánu pak jen 100 g. Pokud udržujete váhu, může být ovoce více.
    To pyty:
    Jak už jsem psala, je to otázkou osobní volby a postojů a špatná není ani jedna z možností.

  82. Ala řekl:

    Paní doktorko, díky moc, já nemám ty zkušenosti jako Vy, takže pro mě jsou právě těžko představitelné ty drastické diety, v jejichž důsledku si lidi tak zpomalili metabolismus, že už si vlastně nemůžou dát ani ten kousek sladkého. Takže mám zkreslený pohled člověka, který ztloustnul přílišnou konzumací „dobré domácí“ stravy a naprostou absencí pohybu, naštěstí jsem nikdy nebyla schopná žádnou drastickou dietu držet, maximálně tak 2 hodiny než jsem dostala hlad. Takže právě tu chuť na sladké řeším momentálně řeším třeba tou domácí zmrzlinou, kterou udělám z banánu, jogurtu a mlíka, nemusí se dávat cukr, protože je to už samo o sobě dostatečně sladké a s klidným svědomím to jím jako svačinu a dávám to i dítěti, protože má rádo zmrzlinu a je to vlastně normální svačina pro dítě, akorát je mražená.
    To pyty: Samotný tvaroh (zvláště odtučněný) je pro mě také nepoživatelný, proto si do něj dávám ten banán, dá se taky přidat kakao, skořice, vanilka. A dlouho jsem považovala za nepoživatelný i bílý jogurt, ale to bylo v mém případě díky tomu, co se pod tímto názvem u nás často prodává. Teď si kupuju buď bio bílý jogurt od bio-nebio, nebo hollandia selský, a ty jsou chuťově vynikající (aspoň pro mě), mají ovšem vyšší obsah tuku, ale to se snažím stejně jako občasné sladké jídlo radši kompenzovat pohybem, než abych to musela vynechávat.

  83. wecinka řekl:

    zdravim.ted jsem stravila snad hodinu ctenim teto diskuze. K panu honzovy jen kratce chci rict,ze zprvu nebyl jeho prispevel tak " hrozny" ale pozdeji uz to bylo moc, take me zarazela neschopnost odppvedet bez milionu kecu kolem, dosla jsem k zaveru, ze musi vypadat snad jako kost a kuze… pak chci rict,ze dnes je spolecnost,situace atd slozita,myslim sam spech stres,je to nejaky blby trend nebo jak to rict a potraviny timto spechem a urychlovanim ztraci mozna na kvalite,nevim nejsem odbornik, ale kdyby mel clovek nejist vse,kde je neco „ohrozujiciho“ tak asi umre. Rekla bych co Vas nezabije, to Vas posili. A nejen jiny zpusob stravy nahradi vse! SPORT dela taky sve, napriklad ten dobry pocit:-). Preji prijemny den (za pripadne chyby se omlouvam pisu na mobilu,nejsem typ,co by vysedaval u pc,pokud to neni nutne v ramci skoly,)

  84. Dominika řekl:

    Dobrý den,
    chtěla bych Vám velmi poděkovat za ty tyto stránky. Opravdu zde publikujete užitečné a rozumné věci, osobně se mi nejvíce líbí testování různých potravin, jejich složení atd. a poté určení jejich vhodnosti při zdravém životním stylu (nechci napsat při dietě – myslím si, že dieta je pouze pro lidi, kteří ji musí dodržovat ze zdravotního hlediska, jinak je přece jen na nás čím se chceme stravovat – takže proto „zdravý životní styl“ :-) ). A jsem velmi ráda že se z těchto stránek naštěstí dozvím i více než jen to, že p. Honza je geniální, jeho žena byla geniální ještě více a mi ostatní jsme jen bezradní hlupáci :-)
    A ještě abych se trošku představila – je mi 20 let, mám 173 cm a vážím 62kg, má vysněná váha je 57. Když jsem byla malá, trpěla jsem větší nadváhou (cca 16 kg) která vznikla po onemocnění dýchacích cest, jako odpověď na obrovské množství hormonů, které jsem musela užívat. Tato nadváha se mi naštěstí podařila snížit v 15 letech intenzivním cvičením, přesněji jsem jedla každé 3,5 hodiny a skákala přes švihadlo jako vzteklá :-). Dnes už mi každý říká ať nehubnu, myslím si že mám pěknou postavu, vcelku vysportované nohy (odmalička jezdím na koni) ale přece jen citím, že tam ještě nějaká rezerva je.

    Snažím se stravovat vyváženě a střídmě, pro příklad – snídaně: 100g čistého bílého jogurtu + 2 lžíce musli (ano, vím, seženu jiné než zapékané :-) ) + káva s mlékem bez cukru. Dopolední svačina: obvykle ovoce (většinou meloun) + nějaký mléčný výrobek, nejčastěji kefír. Oběd: jelikož jsem zaměstnaná v kanceláři a máme firemní obědy, nejčastěji je to maso a příloha, malé porce zeleniny, polévka – takže se snažím dát si více polévky, nejčastěji vývar a poté více masa, méně přílohy a zeleninu doháním v odpolední svačině. Dopolední svačina: když jsem líná tak proteinová tyčinka, ale pouze málo kdy, jinak 1/2 vícezrnného rohlíku + gervais + šunka s min. 90%masa (většinou šunka od kosti či pršut), nebo nějaký mléčný výrobek a káva. Večeře: nejčastěji si dělám tzv. obložený talíř – kousek sýru (snažím se aby měl cca 20% tuku, občas zhřeším i hemelínem figura, často je to mozzarella + bazalka + cherry rajčata, zakápnuté olivovým olejem) + pršut + okurka či salát.
    Sladké pro mě vždy bylo tím největším pokušením a proto se mu snažím odolat úplně – zjistila jsem že i po malém kousku mám zbytečnu chuť na další, zato když ho nejím vůbec, mám na něj i mnohem míň chuť. Piji převážně vodu nebo čistý neslazený čaj a cca 2× denně kávu (nesladím, pouze s mlékem nebo čistou). Jediné, co je u mě trošku problém, ke kterému se naprosto přiznávám, je to, že když dorazím v 6 z práce a podělám takové ty klasické domácí práce jako je úklid domácnosti, praní, přichystání věcí na další den atd. už jsem naprosto líná cvičit, což se snažím kompenzovat alespoň 3× do týdne půl hodinovým tancem + o víkendu jezdím k rodičům, kde se vracím ke své lásce – koním, takže o víkendu mám pohybu vcelku dost. Ale prostě mám pocit, že když si zajdu nedříve o půl 7 večer do fitka na hodinu a pak jdu spát nejdříve v 10 hodin, ráno ve 4:40 kdy vstávám jsem jako praštěná :-) Budu velmi ráda, když mi poradíte, jak se dostat na moc vysněnou váhu. Každý mi sice říká že už je to na mě moc, že mám prostě takový typ postavy (ano, mám ramena široká trošku jako chlap :-/ ), ale já prostě cítím že by to mělo jít :-)

    Takže Vám ještě jednou děkuji a omlouvám se za můj vyčerpávající příspěvek :-)

    S pozdravem Dominika.

  85. Evka řekl:

    To Dominika:
    Kdysi jsem měla hezkou sportovní postavu. Ramena mám také široká.
    Myslím si, že pokud ženská vypadá dobře, širší ramena jsou spíše předností, zvláště v nátělníku s vykrojenými zády nebo ve večerních šatech. Myslím si, že není nad hezkou sportovní postavu s širšími zády a užšími boky. Je jasné, že když člověk přibere, tak už ani ty ramena nejsou moc sexy:) Mnoho lidí svoji nadváhu omlouvá např. hormonálními obtížemi, nejčastěji poruchou štítné žlázy. Poruchu funkce štítné žlázy jsem bohuže zažila na vlastní kůži, přičemž se mi díky této nemoci rozhodil srdeční rytmus. Dnes jem zcela v pořádku, ale rozhodně mne neomlouvá, že jsem své nadváze dovolila, aby se mnou několik let žila ve společné domácnosti.
    Začala jsem na sobě pracovat v lednu (nešlo o novoroční předsevzetí). Něco se ve mně zlomilo. Nedokážu to vůbec specifikovat. Tento měsíc jsem slavím –10kg. Jsem v polovině své cesty, kterou hodlám dotáhnout do zdárného konce.
    Co se týče sportu, bez něj to moc nejde. Pracuji na manažerském postu, tedy volného času moc nemám. K tomu se učím 2 cizí jazyky a starám se o dům a větší zahradu. Do práce vstávám každý den 4:20. Jsem stejně jako vy večer unavená, přesto se snažím přemoct a sportovat. Není to o nucení se ke sportu, ale o vůli a vítězství nad únavou. V zimním období nebo v případě špatného počasí jezdím denně hodinu na rotopedu, a poté si dám 20minutový běh. Samozřejmě to takto nelze dělat od začátku. Už jsem si na tento styl zvykla. Pokud cvičím opravdu pravidelně, nese to své ovoce. Tím, že se budete pohybovat, poroste váš bazální metabolismus. Vytvoříte si více svalové hmoty. Toho lze zužitkovat i při příjmu potravy. Všechno je se vším propojeno. Pouhá úprava jídelníčku mnoho neřeší, pokud potřebujete více zhubnout. Člověk by neměl zapomínat na to, že nejde o režim, ale životní styl. Ale to neznamená, že si občas nedám smažený řízek nebo čokoládu:) To je přece úplně normální. Kdo by tvrdil něco jiného, tak by lhal. Držím Vám palce.

  86. Dominika řekl:

    To Evka:
    Děkuji :-)
    Jak říkám, nyní už jsem se sebou vcelku spokojená, ale cítím, že mám ještě nějaké rezervy, které klidně můžou jít dolů. A o těch ramenech nejspíš máte pravdu, mám tu výhodu že mám opravdu úzké boky i pas, zadek mini :-) Až mě právě štve ten optický rozdíl mezi zadkem, pasem a hrudníkem (prsa taky nejsou žádní obři :-) ). Máte pravdu, že vše je o vůli. Kdybych se kdysi opravud nenaštvala, myslím že těch 16 kg mám navíc pořád, teď už mám jen nutkání snažit se o dokonalost, která samozřejmě stejně neexistuje. Až mám se sebou někdy problém, že když se do něčeho opravdu pustím, mám nutkání to dovádět do „extrémů“ .. prostě cvičit a hubnout přehnaně a nejspíš i tím jsem si nedávno uhnala zdravotní potíže, které mě na chvíli dost vykolejili. Teď se snažím uvědomit si, že nic se nemá přehánět a spíše se o sebe a své tělo starat jako takové a hlavně – mít ráda sama sebe – protože to jde potom všechno líp :-) Držím vám pěsti a děkuji za milý příspěvek :-)

  87. Kunová řekl:

    To Dominika:
    Doporučovala bych vám, abyste si někde nechala změřit přístrojem Bodystat nebo Inbody. Zjistila byste, zda máte nějaký nadbytečný tuk nebo nikoli. To se z pouhé váhy a výšky opravdu zjistit nedá.
    Jinak váš jídelníček je přímo ukázkový. Jediné, co byste mohla zkusit změnit (tedy za předpokladu, že měření prokáže nějaký ten nadbytečný tuk) by byla snídaně – zkuste 50 g pečiva a k tomu třeba 50 g tvrdého sýra nebo 2 vejce nebo 150 g cottage. Tato snídaně by vám možná umožnila obejít se odpoledne bez té půlky rohlíku. Co se týká pohybu, tak se domnívám, že pokud 3 x týdně tančíte a hodně se hýbete o víkendu, mělo by to stačit. Jak jíte o víkendu u rodičů?

  88. Kunová řekl:

    To Evka :
    Gratuluji k úspěchu ! Jste opravdu úžasná. Líbí se mi vaše disciplinovanost a zároveň fakt, že si občas dokážete dopřát i něco kaloričtější. Z mých zkušeností vyplývá, že lidé se schopností tzv. flexibilní kontroly jsou nejen psychicky více v pohodě, neterorizují své okolí a hlavně jsou z dlouhodobého hlediska úspěšnější.

  89. Dominika řekl:

    To Kunová:
    Děkuji, máte pravdu že jsem také přemýšlela o změně té snídaně, když já se ale po ránu vždycky těším na něco „na sladko“ :-)
    U rodičů jím skoro stejně, jíme hlavně mořské ryby, ty jsou u nás určitě nejčastěji. Bratr i švagrová jsou vegetariáni a obzvláště švagrová se o zdravou a vyváženou stravu dost zajímá, takže vaří dost rozmanitě, akorát tedy kompletně bez masa, což dost nahrazuje sójou, tempehem, luštěninami atd. Jediný jedlík masa u nás jsem já a moje mamka, taťka pouze ryby, ale my si občas pochutnáme i na kuřecím mase :-)
    Jinak největší problém udržet se před sladkým mám večer, když si můj přítel, který má 72kg a nepřibere snad ani kdyby snědl celou cukrárnu, přinese k televizi všechno co doma máme a nabízí :-)
    Velmi děkuji za Vaši odpověď.

  90. Evka řekl:

    Díky paní doktorko. Mám za sebou 10kg a zastavila jsem se na mrtvém bodě.
    Respektive mám dojem, že váha neklesá, ale patrně jsem ubyla na centimetry. Předpokládám, že za to může pravidelné cvičení. Snažím se mu věnovat min. 5× týdně po dobu cca 90 minut.
    Přiznám se, že mám nyní velkou motivaci v podobě odletu k moři (za cca měsíc).
    Ani ne tak kvůli super postavičce do plavek (tu letos mít nebudu:), ale hlavně z toho důvodu, že se nacházím mezi velikostmi. Ta vyšší už na mě celkem hodně visí (byla by to zbytečná investice do garderoby – zvláště, když si člověk nakoupí více věcí na dovolenou), a ta menší velikost mi bohužel nesedí tak, abych se v ní cítila příjemně (ač kalhoty dopnu). Mám na to měsíc. Potřebovala bych dostat dolů odhadem 3–4kg (3–4cm v pase). Ráda nosím kalhoty spíše pod pasem, což pramení z mé spotovní postavy. Nemám v oblibě bombarďáky vytažené až nad pas. Nicméně – obávám se, že to za měsíc nezvádnu a budu muset utratit za větší šatník, jež v průběhu léta odložím na věčné časy do skříně.
    Přemýšlím, jak na to jít mimo cvičení, aby se to víc pohlo. Hledám nedostatky, kterých bych se mohla dopouštět.
    Stran jídla se domnívám, že nemám větší potíže. Ráno sním 1ks pečiva s bílkovinou + ovoce. Přesnídávka: jogurt, kefír + ovoce. Někdy sýr + zelenina.
    Oběd: menší porce přílohy, vždy plátek masa, zelenina. Odpolední svačina: obdobně jako u přesnídávky. Večeře: začala jsem si zvykat na večeře bez příloh, tudíž steak + zeleninový salát, vaječná omeleta + zeleninový salát (někdy salát doplnít balk.sýrem) nebo ryba + zeleninový salát.
    Vzhledem k pracovnímu nasazení méně piji. Než se dostanu z práce domů, většinou je úspěchem, když vypiju 1 litr vody (či 0,3l zeleného čaje + zbytek čistá voda bez bublin). Večer cvičím, kdy do sebe dostanu bez problémů další litr vody, ale ten patrně celý vypotím při pohybu. Možná je to můj zakopaný pes.
    Každopádně nevím, co nyní udělat, abych se za období jednoho měsíce dostala na menší velikost tak, aby mi nevystupoval žádný faldík díky upnutějším kalhotům. Myslím si, že v jídle už nemám, kde brát (že to dělám s rozumem a tak, jak by to mělo vypadat) … hýbat se již také víc nemohu, jelikož hodina na rotopedu + minut běh mě naprosto stačí. Případně odpolední výlet na horském kole. Víc nemám ani šanci stihnout. Máme to my ženské ale problémy:))))

  91. Evka řekl:

    Oprava: 20 minut běh.
    Napadlo mě také, že když se člověk až moc snaží, tak to také jak na potvoru nejde. Člověk se upne k výsledkům a ony se nedostavují, jak by očekával.

  92. Kunová řekl:

    To Evka:
    Myslím, že děláte všechno správně a výsledek – 10 kg dolů tomu odpovídá. Možná si organismus potřebuje teď vymezit čas pro nastavení nového rovnovážného bodu. Rozhodně ale váha a centimetry dolů jít musí. Vydržte to psychicky, třeba už za týden budete mít viditelný úspěch. Jediné, co můžete v tuto chvíli zkontrolovat, jsou velikosti porcí : pečivo k snídaní by mělo mít 50 – 55 g, příloha 100 g v uvařeném stavu, ovoce za den max 200 g dohromady. Jelikož máte problém s tekutinami, můžete zkusit zvýšit přísun zeleniny (snězte klidně 750 g za den). A dejte pak zase vědět. Držím palce.

  93. Evka řekl:

    Ano, dám vědět:)

  94. Terik řekl:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat na to, jaký máte názor detox/dietu podle NAtonie Mačingové? Prý po tom přechází chuť na sladké…, ale nevím, jak je to z pohledu paní doktorky. Jít do toho či nejít? Děkuji za radu.

  95. chiquitte řekl:

    Dobrý den,
    poradíte mi? Zhruba od ledna jsem kvůli zvýšenému cholesterolu a horší pleti začala se zdravější stravou a omezila sladké. Občas si tyčinku dám, ale třeba jen jednou denně. Nadváhou netrpím, spíš naopak. Pleť i cholesterol se mi zlepšili. Jen každý měsíc trpím při menstruaci silnými bolestmi. Kvůli prodělané operaci žlučníku mi nebylo doporučeno zbytečně jíst nějaké tabletky. Také jsem četla, že se při menstruaci výrazně snižuje hladina cukru, což může mít u mě asi vzhledem snaze poslední dobou omezovat sladkosti, ten problém. Poradíte mi, jestli se dá těmto bolestem nějakým způsobem předcházet a přitom se vyhýbat sladkému? Velmi děkuji.

  96. Evka řekl:

    Jak jsem slíbila, tak také plním. Dovolená za dveřmi. Podařilo se mi zredukovat ještě 4kg. Do některých kousků oblečení by to ještě ze 2 kila dolů sneslo, ale při dopínání kalhot cítím podstatné zlepšení. Holt mi nebudou kalhoty tak volné, jak jsem chtěla, ale budou určitě akorát. Nevím, kolik jsem od posledního příspěvku ubyla v pase, přes boky a stehna, ale vím, že jsem od ledna ubyla: v pase 11 cm, přes boky 9 cm a na stehnech 4 cm. Zvláště na nohou je to hodně vidět. Na břichu také, ale ještě to bude chtít dopilovat. Ozvu se na konci prázdnin a dám vědět, jak jsem na sobě přes léto zapracovala. Hezké letní dny.

  97. Kunová řekl:

    To Evka:
    Gratuluju ! Jste báječná. Užijte si krásné štíhlé léto.

  98. Hrabenka řekl:

    Vážená paní doktorko,
    jsem 31 letá maminka na mateřské dovolené – po dvou dětech, které prvním porodem před 5 lety vybujel akutní zánět štítné žlázy, na který beru každodenní 100 euthyroxu! Před 6 lety jsem při své výšce 170 cm vážila krásných 60 kg a dnes hrozivých 80 kg(!) :( Tak nějak jsem se ztotožnila sama se sebou, a ač má na mě okolí jiný pohled a měřítka,tak jsem se na sebe až doteď nedokázala nazlobit natolik, abych se sebou začala sama něco pořádně dělat(!) Je to smutné, ale nemám pevnou vůli a odepření si sladkého mi dělá taky velkou potíž, když mám vše díky dětem přímo pod nosem(!) Chtěla jsem se Vás touto cestou zeptat, jestli i při mých zdravotních potížích, kdy je štítná žláza více-méně nevyzpytatelná – je možné nabraná kila ( ať z části hormonama, tak určitě i žravostí) dát dolů a žít bez nich, aniž by se jednoho dne štítná žláza " nenazlobila" a nevrátila mi to i s úrokama(!) :) Moc děkuji za odpověď!

  99. Kunová řekl:

    To Hrabenka:
    Samozřejmě, vždycky se dá něco podniknout. Vzhledem k tomu, že je vaše štítná žláza léčená, mělo by to jít. Nemusíte mít pevnou vůli a sladké si občas dát také můžete , jde jen o to kolik, kdy a jak bude vypadat váš jídelníček celkově. Napište mi na e-mail: vkunova@nutradit.cz a něco vymyslíme.

  100. Lenka řekl:

    Dobry den pani doktorko,
    Potrebovala bych poradit ohledne sladkeho. Skoro po kazdem jidle mam nutkani snist jeste neco.. jeste neco sladkeho. Za posledni dva roky jsem nabrala zhruba 10 kilo a nevim jak proti tomu zabojovat. Nejim velmi tucna jidla, ale te chuti na sladke se nemuzu zbavit. Jakmile si dam jednu kosticku cokolady tak v cuku letu snim celou tabulku. Stale si rikam, ze se sladkostmi skoncuju, ale nedari se mi to :( Nemate pro me radu jak s tou moji drogou skoncovat ? Dekuji za odpoved.

  101. Kunová řekl:

    To Lenka:
    Váš problém pravděpodobně začíná už u snídaně (snídáte? máte v ní dostatek bílkovin nebo jen sacharidů? Jak dlouhá je pauza mezi snídaní a obědem? Nejvhodnější by asi bylo zanalyzovat celý jídelníček. Jestli chcete, napište mi na e-mail: vkunova@nutradit.cz. Ale můžete 1–2 dny popsat i do komentářů.

  102. See řekl:

    Tak já nevím ani jeden z bodů se mě netýká ale sladké prostě miluju odjakživa. Každý má rád nějakou chuť – někdo má rád slané a masité, někdo je na kyselé a někdo na sladké. Já odjakživa na sladké a i když se snažím se mu vyvarovat, chutě jsou obrovské a občas to nevydržím a něco si dopřeju, to se nedá nic dělat :-)

  103. Marcela řekl:

    Dobrý den, můj problém je takový, že už od dětství jsem závislá na sladkém, když jsem chodila do školy tak mamka z vytíženosti nevařila a vždy řekla „Něco si vezmi.“, do školní jídelny jsem také nechodila a za peníze na svačinu jsem si kupovala zas jen sladkosti… na to jak jsem vyrůstala jsem byla vždy váhově podvyživená, ani teď když už mám 2 děti a jsem pro ně zodpovědnější rodič než byla má mamka tak závislost na sladkém mám stále, nyní měřím 164cm a vážím 48kg, plno lidí by neřeklo že je možné abych snědla tolik sladkostí co jím, nechci si ale vyvolat cukrovku, ovšem přestat jíst sladké nedokážu… vždy po už 3dnech se objeví silná chuť na sladké a já netuším jak jí zmírnit když vím že je doma vždy něco dobrého :(

  104. Noska řekl:

    Dobrý den, při chuti na sladké se mi velice osvědčily výrobky řady Guareta, jejichž výrobcem je Drstanek, především pak tyčinky, puding či jogurtový krém. Tyto výrobky jsou velmi chutné a odvážím se tvrdit, že uspokojí i ty nejmlsnější.

  105. Alexander řekl:

    Pokud se dlouhodobě potýkáte s chutí na sladké tak mi pomáhá po velkém jídle nebo po svačinkách, když je chuť na něco na spravení chuti:), pít nápoj obsahující slunečnici topinambur, která obsahuje přírodní inulin, který v těle působí jako stabilizátor glykemického indexu, navíc chuť je velice příjemná a kaloricky je na asi desetině sladkých jablek, dobrou zkušenost mám s tímto http://www.topishop.eu/…resh-2000-ml

  106. Kunová: řekl:

    To Alexander:
    Díky za tip, ale běžně tu reklamu e-shopům nedovolujeme. Ve vašem příspěvku jsou dva nesmysly ,,stabilizátor glykemického indexu" je asi míněno stabilizátor glykemie. Glykemický index potraviny je naměřená veličina, takže prosím nepoužívejte pojmy, kterým přesně nerozumíte. Dále ,,kaloricky je na desetině sladkých jablek" ??? topinambur? to určitě ne.

  107. Romanica řekl:

    Jen se chci zeptat, jestli mi poradíte. Již hrozně dlouhou dobu mám stavy, že když delší dobu nejím (cca 1 hodina), je mi hrozně špatně. Nemám pocit hladu, ale musím alespoň něco sníst. V práci to jde těžko, protože máme pauzu až po 4,5 hodině. Po probuzení se musím ihned najíst, protože mi je moc zle, někdy mám pocit, že snad omdlím. Velmi často mi kručí v břiše. A nejčastěji sáhnu po sladkém. Většinou až pak se mi udělá lépe, ale čím víc toho sním, tím dříve se musím znovu najíst. Nejsem obézní spíš hubená, měřím 156 cm a vážím 46 kg.
    Děkuji za odpověď.

  108. Kunová: řekl:

    To Romanica:
    Nevím kolik je vám let a jak dlouho trvají vaše potíže? Víte, kolik máte glykemii na lačno? Ve vašem jídelníčku pravděpodobně převládají sacharidy, asi v něm máte málo bílkovin a vaše hladina krevního cukru je hodně rozhoupaná? Co přesně snídáte?

  109. Nela řekl:

    Vyborne Honzo rekl jsi to tak jak to je a proto se to nikomu neliby, pani Kunova by se od vas mohla hodne co ucit.

  110. Kunová: řekl:

    To Nela:
    Píše se ,,nelíbí", ale jinak v pohodě, váš názor vám neberu, tyto stránky nejsou zřejmě určeny pro vás :)

  111. dan spek řekl:

    Dobri den vsechno pouzivam co je. Napsani ale nepomaha mi to nemuzu prestat jist muzetemi pomoct co mam delar

  112. alenka řekl:

    Dobry den, 2 mesice se strasne preziram z puvodnich 58 kg mam 65 kg. Jsem strasne nestastna a nespokojena se sebou. Jak vidim neco sladkeho musim to snist a nikdy nezustanu u jednoho kousicku. Strasne bych chtela vratit se zpet k vyvazenemu jidlu, ale nedokazu odolat a nedokazu prestat jist. Cely dva mesice kazdy den se preziram a je mi ze sebe zle, ale neumim to zastavit. Dokonce jsem se nacapala, ze jim i potaji, aby me pritel nevidel. Jidlo si schovavam a nevim jak dal, jak se ovladnout. Muzete mi poradit?

TOPlist