Esence výživového populismu v podání Margit Slimákové – 3. část: Romantické představy o slanině a další nutriční halucinace

Recenze

Slanina a vejce

Škodí nám nasycené tuky nebo naopak byly a jsou zbytečným strašákem? Můžeme být k soli ještě tolerantnější než jsme dnes? Jíst, jak nám Margit radí, máslo, vejce a slaninu,to vše bohatě zalévat kávou a nehlídat pitný režim?
Margit Slimáková ve svém, byť poměrně krátkém článku na Aktuálně.cz, otevřela tolik kontroverzních témat, že rozbor vydal celkem na tři reakce. Ale slibuji, tato je už opravdu poslední 🙂
Předchozí dva rozbory si můžete přečíst zde:

Esence výživového populismu v podání Margit Slimákové – 1. část

 

Esence výživového populismu v podání Margit Slimákové – 2. část

 

 

Citace z článku Margit Slimákové:

Nejlepší stravou při cukrovce je nedodržovat dnes propagovanou diabetickou dietu
Nejběžnější diabetická dieta je postavena na pravidelném a častém příjmu sacharidů. Obojí podporuje uvolňování inzulinu, a tak zhoršuje inzulinovou rezistenci, která je základním problémem mnoha nemocných s cukrovkou 2. typu. I proto je cukrovka označována za chronické degenerativní onemocnění, tedy nemoc, která se nedá vyléčit. Je pravda, že uvedenou metodou ne. Jsou však i lékaři, kteří doporučuji maximálně omezit sacharidy i počet jídel. Tedy vynechat svačinky a jíst třikrát nebo dokonce pouze dvakrát za den. Dr. Sarah Hallberg, zde na TEDx vystoupení uvádí, že cukrovku léčit lze a nejlépe nedodržováním tradičních diabetických doporučení.

 

Můj názor:

Pravidelný a častý příjem sacharidů vůbec nemusí podporovat uvolňování inzulínu. Řešením není ,,maximálně omezit sacharidy”. Respektive toto brutálně jednoduché řešení samozřejmě u diabetika fungovat bude, jde jen o to, jakou cenu za to zaplatí (únava, nechuť k pohybu, fádnost stravy, vyšší riziko vzniku dny, kolorektálního karcinomu atd).

Diabetik by měl podle mého názoru a zkušeností dodržovat stravu se 40 – 45% energie ze sacharidů, ale! Měl by znát a využívat sacharidové potraviny s nižším glykemickým indexem (GI), nikdy si jich nedávat moc najednou, protože důležitá je glykemická nálož (GL) a v každém z jídel by měla být potravina bohatá na bílkoviny, protože tím se podaří snížit glykemickou výslednici po jídle. Čím bude nižší, tím lépe.

V praxi to pak může fungovat tak, že na talíři bude například plátek masa nebo ryby, k němu velká porce zeleninové přílohy a škrobovitá příloha (brambory, bulgur, fermentovaná pšenice freekeh, červená rýže, kroupy…) klidně třeba jen v 80-100 g gramáži.

 

Citace z článku Margit Slimákové:

Fruktóza není zdravé sladidlo – a už vůbec ne pro diabetiky
Roky se diabetikům doporučovalo sladit si fruktózou, která ke svému využití nepotřebuje hormon inzulin a navíc je hlavním cukrem ovoce, a proto se nějak automaticky předpokládalo, že je zdravější. Jenže fruktóza nepříznivě zasahuje do signalizace inzulinu a leptinu, které regulují příjem jídla, a sama se v našem těle velmi snadno přeměňuje a ukládá v podobě tuků. Nadbytek fruktózy ve stravě je dnes spojován se zvýšením rizika vzniku obezity, cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, nealkoholického ztukovatění jater, nemocí srdce, dny, zánětlivých procesů, některých nádorů a zrychleného stárnutí. Slazení fruktózou se proto vůbec nikomu nedoporučuje a „dia potraviny“ s ní jsou naprostým nesmyslem. Obdobně nezdravé je i slazení agávovým sirupem, který je ještě větším zdrojem koncentrované fruktózy než vysoce fruktózový kukuřičný sirup (HFCS).

 

Můj názor:

Nikdo z odborníků nedoporučuje fruktózu jako sladidlo vhodné pro diabetiky, totéž platí pro nejrůznější sirupy. Jestli někdo vyvolává představu ,,zdravosti” a ,,vhodnosti”, tak to bývají jedině jejich výrobci a distributoři.

Na nesmyslnost označení ,,dia potravina” bylo odbornou veřejností poukazováno desítky let a podle současně platné legislativy žádná potravina jako ,,dia“ označená být nesmí.

 

Citace z článku Margit Slimákové:

Diety s nízkým obsahem tuku a cholesterolu nadělaly více škody než užitku
Namísto másla jsme do sebe dlouhá léta cpali propagované transtukové margaríny. Namísto normálně tučných jogurtů jsme pojídali nízkotučné verze zahušťované cukry a škroby. Namísto omelety jsme se k snídani krmili sladkostmi, jako jsou třeba cereálie. Namísto základních kvalitních potravin, jako jsou právě třeba vejce, máslo anebo slanina, jsme si dopřávali vysoce průmyslově upravované potraviny s trans tuky a hromadami cukrů. Obojí poškozuje nejen cévy, ale zvyšuje riziko většiny dnes běžných civilizačních nemocí. Čím méně takové dietní potraviny budeme konzumovat, tím lépe.

 

Můj názor:

V tomto odstavci Margit pláče hezky, ale hroby už jsou dávno někde jinde. Margaríny jsou většinou trans-free, aspoň ty, které se mažou na pečivo a nízkotučné mléčné výrobky nemusí být ničím zahuštěné. Na nevhodnost sladkých cereálií poukazují spotřebitelské testy ve spolupráci s odborníky už skoro deset let, takže veřejnost měla dost času tuto informaci vstřebat.
Například Test MF dnes: článek tady

A vrcholem populismu je nabádání ke konzumaci ,,základních kvalitních potravin, jako jsou vejce, máslo a slanina” !!!! Kdo by neměl rád slaninu, obzvláště v Čechách, že? Ale pozor, slanina není žádná základní potravina, je to uzenina se všemi negativy, které uzeniny mívají.

Stačí se podívat na složení celkem běžné slaniny prodávané v supermarketech a Margitiny romantické představy berou za své:

Vepřový bok bez kosti 80 %, pitná voda, jedlá sůl, s jódem, sójová bílkovina, dextróza, stabilizátory (E 450, E 451), zahušťovadla (E 407, E 412, E 415), modifikovaný škrob (E 1422), antioxidanty (E 301, E 330), látka zvýrazňující chuť a vůni (E 621), extrakty koření, aroma, barvivo (E 1506), konzervant (E 250).

A proč jsou mezi základními kvalitními potravinami vyjmenované jen živočišné produkty a žádné rostlinné? Je v tom nějaký záměr? Kam se podělo Margit léta propagované vegetariánské přesvědčení?

 

Citace z článku Margit Slimákové:

Nasycené tuky a cholesterol nejsou základem nemocí srdce a cév
Ucpávání cév tuky, mozková mrtvice a srdeční infarkt jsou mnohonásobně komplikovanější než rovnice vejce nebo bůček rovná se mozková mrtvice nebo infarkt srdce. Že hladina cholesterolu v krvi nesouvisí s jeho obsahem ve stravě a není třeba jej hlídat, už uznávají i oficiální výživová doporučení. Také tvrzení o jednoznačné souvislosti mezi konzumací nasycených tuků a hladinou cholesterolu v krvi a vyšším rizikem nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární potíže zatím studie jednoznačně neprokazují. Konzumace másla, vajec i bůčku v rámci zdravé stravy bez nadbytku cukrů, průmyslově upravovaných olejů a trans tuků se zdá být bez potíží.

 

Můj názor:

Bez většího komentáře. Hurá bůček do zdravé stravy! Oficiální doporučení o tom, že nasycené tuky by měly tvořit maximálně 10 % je podpořené mnoha studiemi, ale málokdo může dost dobře polemizovat s Harvardskou studií, jež prokázala spojitost vyššího příjmu nasycených tuků a zvýšeného rizika úmrtí na kardiovaskulární choroby u dlouhodobě sledovaných více než 100 000 žen a mužů (publikováno 21.10.2016). Původní znění studie tady:

 

Citace z článku Margit Slimákové:

Škodlivost soli není jednoznačně prokázaná
Solit se musí co nejméně. To je roky omílané přesvědčení, či přesněji jen víra. Ve skutečnosti zatím nemáme dostatek důkazů, že snižování příjmu soli má jednoznačně příznivý efekt na zdravotní stav každého z nás. Omezení solení je zcela na místě u jedinců s vysokým krevním tlakem a současně nadměrným příjmem soli. Aktuální studie však varuje před výraznějším omezením solení u zdravých jedinců, protože strava s nízkým obsahem soli může zvyšovat riziko nemocí srdce a cév a úmrtnosti na ně. Proto jako nejvhodnější vidím následující doporučení: jezte skutečné potraviny (ty nejsou dosolené) a sami solí dochucujte podle chuti, aniž byste tak potřebovali excesivně hlídat počet miligramů chloridu sodného na talíři.

 

Můj názor:

Doporučená denní dávka soli je pro dospělého 5 – 6 g na den, průměrná spotřeba u nás činí 14-15g. Doporučené množství soli překračují už nejmenší děti. Nedostatku soli se tedy u nás není třeba obávat. Stejně jako u kofeinu, existují osoby necitlivé na sodík, ale poměr je zcela opačný a na vyšší příjem soli reaguje zvýšením krevního tlaku téměř ¾ populace.
Margitino doporučení ,,jezte skutečné potraviny, ty nejsou dosolené” je naprosto zcestné:

100 g slaniny = 3 g soli

100 g tvrdého sýra = 1.5 -2.5 g soli

100 g balkánského sýra = 3.4-6.9 g soli

100 g chleba = 1.4 g soli

Denní doporučenou dávku soli je tedy velmi snadné překročit, a to neuvádím záměrně potraviny na sůl nejbohatší. Vzhledem k vysokému výskytu hypertenze u nás považuji za krajně nezodpovědné nabádat k bagatelizování tohoto problému.

 

Citace z článku Margit Slimákové:

Káva je zdravá a můžete až 5 šálků denně
Konzumace kávy je studiemi spojena s nižším rizikem vzniku nemocí srdce a cév, cukrovky 2. typu, Parkinsonovy demence, některých nádorových onemocnění, včetně rakoviny prsu a prostaty, a depresí. Příznivé působení bylo zaznamenáno až do konzumace pěti šálků denně.

 

Můj názor:

Ano, obecně se není třeba kávy obávat. Obzvlášť pokud se jedná o kávu nepřepraženou a správně připravenou, zdravotní benefity převažují. Ale doporučovat každému 5 šálků za den už v pořádku není. Více než třetina lidí patří k takzvaným pomalým metabolizérům kofeinu, u nichž je známo, že více než 4 šálky denně (více než 400 mg kofeinu) zvyšují riziko kardivaskulárních chorob. Přepočet na šálky je hodně zavádějící, protože u odrůdy Arabica může mít 1 šálek 40-50 mg, u odrůdy Robusta až 100 mg kofeinu. Studie tady a tady.

 

Citace z článku Margit Slimákové:

Pití není třeba rigorózně hlídat
Dostatečný příjem vody je důležitý, ale pocit žízně a s ním potřeba pít jsou u zdravých dětí a dospělých podobně automatické jako potřeba dýchat. Nikdo z nás nepřemýšlí, kdy se má nadechnout anebo kolikrát dýchat, podobně to funguje u potřeby pití. Doporučení, kolik by měli muži a ženy vypít, jsou extrémně zjednodušená, často nadhodnocená a hlavně zbytečná. Výjimkou, kdy je příjem tekutin potřeba hlídat, jsou například onemocnění ledvin a vyšší věk, kdy se přirozený pocit žízně může ztrácet.

 

Můj názor:

Ano, souhlasím s tím, že příjem tekutin nesmí být enormně vysoký. Jsou známy případy žen, které v rámci nezdravého hubnutí nebo ,,detoxu” vypily něco kolem 5 l tekutin za den, což vedlo k metabolickému rozvratu.
Obecně je u nás ale problém spíše opačný, viz například výsledky studie u dětí tady:

 

Citace z článku Margit Slimákové:

Jak tedy jíst?
Pro zdravou stravu nikdo nepotřebuje encyklopedie výživy, výživové poradce, zavádějící značky potravinářů, jako třeba Vím co jím, ani nejnovější studie. Úplně si vystačíme s jedinou větou: jezte kvalitní základní potraviny a jídla z nich. A pro ty, kteří chtějí podrobnější radu: nepijte soft drinks a nejezte junk food, kam řadím všechna vysoce průmyslově zpracovaná jídla jako třeba jsou i přeslazené snídaňové cereálie, margaríny anebo uzeniny z mouky a sóji.

 

Můj názor a shrnutí:

Nejdříve se mi zdál výběr témat jen náhodný. Ale po zveřejnění prvního článku se na mě na webu, ale hlavně na mém osobním facebooku snesly rozzuřené reakce zastánců ketogenní stravy LCHF (low carb, high fat – tedy stravy s enormním snížením množství sacharidů při zachování vysokého příjmu tuků). O tomto typu diety její stoupenci tvrdí, že vyřeší všechny zdravotní problémy (asi jako to by vám to tvrdili prodejci Herbalifu).

A v ten moment podprahová sdělení uvnitř témat začala dávat smysl:

Nepočítejte kalorie – protože vše se údajně vyřeší ketózou

Pohyb není tak důležitý – jistě, když jste v ketóze, jste tak vyřízení, že se sotva dovlečete do práce

Nejsme tlustí z tuků – stačí omezit sacharidy, ketóza to zmákne

Cukry nejsou esenciální – údajně stačí trochu zeleniny

Při cukrovce nedodržujtte diabetickou dietu – stačí prý maximálně omezit sacharidy

Nasycené tuky nezpůsobují nemoci srdce – nesmysl, všichni to víme, ale nehodí se to do ketoteorie

Škodlivost soli není prokázaná – blbost, všichni to víme, ale když budeme chtít ketózu přežít, musíme si osolit víc, protože se ztrátami vody ztrácíme také minerální látky a stavy hypotenze jsou subjektivně nepříjemné

Káva je zdravá a můžete 5 šálků – stejně jako u soli, v ketóze jsme tak chcíplí, že se musíme silně nadopovat kofeinem, abychom aspoň zachovávali zbytkovou životaschopnost

 

Tak a co teď? Je to článek pro většinovou populaci? Snaží se Margit Slimáková a její keto přátelé změnit oficiální a celosvětově platná výživová doporučení? Pokud ano, měli by nejdříve prokázat nejen, že v určitých případech taková dieta funguje, ale také, stejně jako u léčiv, vyvrátit obavy z jejích vedlejších účinků. Jedná se totiž o dietu skutečně extrémní a jak známo, žádný extrém se bez následků neobejde.

Facebook

Články, testy a recepty

Letní jídelníčky pro zdravé hubnutí

Jak jíst v létě správně, udržovat optimální tempo hubnutí a přitom netrávit v kuchyni déle než je nutné? Využijte inspiraci z nového e-booku Letní jídelníčky pro zdravé hubnutí. Nový e-book vám přináší kompletní jídelníčky na sedm dní sestavené z dobře dostupných surovin a v přijatelných cenách. Jídelníčky s celkovou energetickou hodnotou kolem 6500 kJ/den obsahují […]

Jídelníček na srpen

  Srpen nám dává ve výběru surovin vhodných k hubnutí téměř nepřeberné možnosti. Rajčata, papriky, okurky a melouny mají nejlepší chuť a jsou levné. Byla by tedy škoda je nevyužít. Dejte si k snídani odlehčený salát caprese, k obědu vynikající pečené papriky a k večeři netypický, ale mnohokrát ověřený salát z melounu a sýra feta. […]

Proč a jak vám správný pitný režim zlepší výsledky hubnutí?

O tom, že by se při hubnutí mělo více pít, nikdo nepochybuje. Málokdo by ale vysvětlil, proč to vlastně tak má být a nakolik může správný pitný režim ovlivnit výsledek váhové redukce. Většina lidí správně tuší, že pití vody před jídlem snižuje chuť k jídlu, zkrátka že i když si nedávají pozor na velikost porce, […]

High protein nápoj bez přidaného cukru

Potraviny se zvýšeným obsahem bílkovin (proteinů) jsou jedonoznačně potravinářským trendem posledních dvou let. V některých případech bývá bohužel efekt přidaných bílkovin oslaben přidáním zbytečného množství cukru, jindy jde o předražené potraviny, u nichž je navíc označení ,,high protein“ jen nošením dřeva do lesa. Při hubnutí je velmi příjemné mít více možností, jak řešit svačiny mimo […]

Web a služby zdravého jídelníčku a hubnutí

MUDr. Václava Kunová

Webové stránky provozuje MUDr. Václava Kunová, která se na tomto prostoru věnuje psaní nezávislých a nekomerčních článků o tématech, která vás zajímají.

Patří mezi ně také vyvracení mýtů a polopravd v oblasti výživy a hubnutí.

Užitečné informace převádí až do praktických řešení, tedy receptů, jídelníčků a dalších konkrétních tipů.

Již od roku 2008.

Moje knihy o výživě a hubnutí

50 večeří pro zdravé hubnutí 2019

Recepty na rychlé studené a teplé večeře složené jen z bílkovin a zeleniny. Kniha vám pomůže vyřešit nejtěžší úkol při hubnutí. Tedy nemít večer hlad ani chuť a přitom udržet příjem kalorií tak, abyste hubli.

Cena: 375 Kč
O knize řekli:
Simona Záveská
Knihu vřele doporučuji všem lidem, kteří nemají nápady co zajímavého a chutného jíst na večeře místo obligátní vaječné omelety/obloženého chleba. Ať už jste v redukčním režimu nebo ne, tak recepty využijete pro celou rodinu. Kniha mne naučila jak se dá chutně upravit zelenina na spousty způsobů a dala tipy na výborné zeleninové zálivky, které dají salátu úplně „jiný rozměr“ . Překvapila mne snadná a levná domácí výroba sýru labneh nebo-li domácí Lučiny. Už by mne nenapadlo si kupovat předraženou Lučinu z obchodu, protože ta chuť té domácí je „hvězdná“ a nesrovnatelně levnější.

Praktický návod na zdravé hubnutí 2019

Chcete přestat držet diety a místo toho začít hubnout? V tomto návodu najdete vše potřebné k sestavení jídelníčku. Jak vám pomůžou bílkoviny a kolik jich máte jíst? Jak zlepšit střevní mikrobiom, aby vám pomáhal ve zhubnutí? A jakým nejčastějším chybám se vyhnout? Vše, co potřebujete vědět, stručně, srozumitelně a přitom velmi konkrétně.

Cena: 350 Kč
O knize řekli:
PhDr. Iva Málková (zakladatelka Společnosti STOB)
Název E-booku Praktický návod na zdraví hubnutí je stoprocentně pravdivý. Z přemíry informací o výživě a hubnutí, které nás dnes zaplavují, vybrala autorka ty nejdůležitější, které jsou podstatné pro redukci váhy. Seznamuje srozumitelně čtenáře se základními živinami tak, aby byl schopen si sestavit samostatně jídelníček šitý na míru právě jemu, a to i s ohledem na množství přijaté energie. Vysvětluje i důležitost dalších faktorů při sestavování jídelníčku jako je glykemický index, glykemická nálož, vitaminy, minerální látky a žhavá novinka střevní mikrobiom. Dobrým pomocníkem pro sestavení jídelníčku je i přehled potravinových skupin a tipy na jednotlivé chody. U zkušené odbornice máte jistotu, že to, co se dočtete, vychází z vědecky podložených závěrů.

Facebook