Lidé, kteří sledují, co a kolik jedí, hubnou více než ti, kteří pouze odhadují. Studie opakovaně zjišťují, že obézní mají tendenci množství jídla podceňovat. To může být příčinou příliš pomalého hubnutí nebo důvodem, proč se po počátečním úspěchu hubnutí zastaví. Pokud byste například místo plánovaných 100 g krůtích prsou k obědu pravidelně jedli 150 g, nic zvláštního by se nestalo a asi budete hubnout dál. Jedná se totiž o potravinu s vyšším obsahem bílkovin a zároveň nízkým obsahem tuků. Když ale budete o 50 % překračovat množství pečiva, příloh nebo ovoce, hubnutí se zpomalí natolik, že vás přestane bavit nebo se zastaví úplně. Čím jste drobnější postavy a (nebo) čím méně pohybu máte, tím budete muset být ve velikostech porcí přesnější.
Velký problém nastává třeba tehdy, když si krájíte chléb z celého bochníku. Každý druh pečiva je jinak objemný a jinak hutný. Velikost krajíce nic neznamená. Chléb je opravdu potřeba vážit, abyste nejedli zbytečně hodně, ale na druhou stranu ani zbytečně málo. Pokud to nemůžete udělat, je bezpečnější si koupit kusové pečivo, u něhož najdete vyznačenou gramáž přímo v obchodě. Velmi zrádné je také krájení sýra z velkého bločku. Klidně se vám může stát, že sýr podceníte o 100 %. Budete se domnívat, že si dáváte jen 20 g, když ale kousek sýra položíte na váhu, můžete zjistit, že váží 40 g, tedy dvojnásobek. Zatímco 20 g sýra by mělo přibližně 300 kJ, při dvojnásobku už je to 600 kJ. Sýr má sice hodně bílkovin, ale zároveň také tuků a tuky tvoří velkou část z jeho energetické hodnoty. Bezpečnější volbou jsou tedy plátkové sýry, jejichž celkovou gramáž stačí vydělit počtem plátků.
Velice užitečné je aspoň občas zvážit přílohy. Těstoviny jsou různě objemné podle odlišných tvarů a rýže podle různých typů. Objem přílohy někdy závisí i na způsobu vaření. Nepřesnost odhadu tedy snadno potká i zkušeného člověka s trénovaným okem. Pokud tedy jen trochu můžete, potraviny važte. Dodá vám to jistotu, že všechno děláte správně.
