Stává se to pravidelně. Do poradny se objedná klient a napíše ,,Měřím 180 cm a vážím 94 kg. Spočítal jsem si BMI a už se blíží obezitě!“
Jakého člověka můžeme čekat?
Odpověď zní: netušíme.
Může to být muž s vypracovanou postavou, nízkým procentem tělesného tuku a obvodem pasu pod rizikovou hranicí.
Stejně tak to ale může být člověk s vyšším podílem tuku, zejména v oblasti břicha, kde už se zdravotní rizika začínají výrazně zvyšovat.
Oba totiž mohou mít stejný Body mass index, tedy BMI.
A právě to je jeho největší slabina.
BMI nerozlišuje, zda hmotnost tvoří svaly, nebo tuk. Neříká nic o tom, kde je tuk uložen. A už vůbec nevypovídá o skutečném metabolickém zdraví.
Prohlédněte si fotky dvou mužů v úvodu článku:
- oba měří 180 cm
- oba váží 94 kg
- oba mají BMI 29
Tím ale jejich podobnost končí.
První muž má přibližně 12 % tělesného tuku a obvod pasu 90 cm. Jeho tělo je tvořeno převážně svalovou hmotou a jeho zdravotní riziko je nízké.
Druhý muž má naopak asi 26 % tuku a obvod pasu 110 cm. Tuk se v jeho případě ukládá především v oblasti břicha, což je spojeno s výrazně vyšším rizikem civilizačních onemocnění.
Svaly mají totiž vyšší hustotu než tuk. Člověk s vyšším podílem svalové hmoty tak může vážit stejně jako člověk s vyšším podílem tuku, ale přitom zabírat méně prostoru a mít výrazně odlišnou postavu.
A právě tento rozdíl BMI vůbec nezachytí.
Mezi uvedenými dvěma extrémy najdeme samozřejmě mnoho typů postav, které nebudou až tak jednoznačné.
Proč se tedy BMI stále používá?
Odpověď je jednoduchá: protože funguje — ale jen v určitém kontextu.
Na úrovni populací je BMI velmi užitečný nástroj. Umožňuje sledovat populační trendy a porovnávat skupiny lidí v klinických studiích. Je jednoduchý a nic nestojí.
Pro jednotlivce je ale pouze orientační.
Problém nastává ve chvíli, kdy se z něj stane jediný ukazatel zdraví.
Co vlastně je BMI ?
Ukazatel BMI nevznikl jako zdravotní nástroj. Jeho autorem byl belgický statistik Adolphe Quetelet, který v 19. století zkoumal průměrného člověka a hledal matematické zákonitosti v populaci. BMI tak od začátku sloužil spíše jako statistický než medicínský ukazatel — což vysvětluje, proč u jednotlivců často selhává.
Počítá se takto:
hmotnost (kg) / výška² (m)
Kalkulárory BMI najdete všude, včetně tohoto webu.
Klasifikace BMI podle běžně používaných kritérií pro dospělou populaci:
| Kategorie | BMI (kg/m²) |
|---|---|
| Podváha | < 18,5 |
| Normální hmotnost | 18,5 – 24,9 |
| Nadváha | 25,0 – 29,9 |
| Obezita I. stupně | 30,0 – 34,9 |
| Obezita II. stupně | 35,0 – 39,9 |
| Obezita III. stupně | ≥ 40,0 |
Proč BMI selhává
Nezohledňuje složení těla — svaly versus tuk
Ignoruje distribuci tuku — viscerální tuk je rizikovější
Nezohledňuje věk, pohlaví, etnicitu — například asiaté mají vyšší riziko už při nižším BMI
Individuální nepřesnosti — každý má jinou tělesnou stavbu i denzitu kostry, robustnější jedinci mají tím pádem zkresleně vyšší BMI
Může nadhodnotit riziko (sportovci) podhodnotit riziko (skinny fat — TOFI — viz dále)
Proč je viscerální tuk nebezpečný?
Ne všechen tuk v těle se ,,chová“ stejně. Zatímco podkožní tuk (například na stehnech nebo bocích) představuje spíše zásobárnu energie, tuk uložený v oblasti břicha — tzv. viscerální tuk — funguje jinak. Působí totiž totiž jako aktivní orgán.
Produkuje celou řadu biologicky aktivních látek, například:
- prozánětlivé cytokiny
- hormony (adipokiny)
- látky ovlivňující metabolismus
V organismu tak vzniká nízkoúrovňový (tzv. low grade) zánět, který postupně v čase zvyšuje riziko závažných onemocnění.
Tento dlouhodobý zánět je spojen s vyšším rizikem:
- cukrovky 2. typu
- kardiovaskulárních onemocnění
- inzulinové rezistence
- metabolického syndromu
„Pivní bříško“ přestává být ,,roztomilé“
Často se o něm mluví s nadhledem — někdy i s jistou dávkou tolerance.
Jenže z pohledu zdraví jde hlavně o tzv. viscerální tuk, tedy tuk uložený kolem vnitřních orgánů.
A právě tady se znovu ukazují limitace BMI. Člověk může mít BMI v pásmu mírné nadváhy — nebo dokonce v normě — a přesto mít zvýšené zdravotní riziko kvůli obvodu pasu.
Víte, co znamená TOFI?
TOFI = „thin outside, fat inside“ neboli ,,obezita při normální hmotnosti„
(znamená: „štíhlý navenek, ale s vysokým podílem tuku uvnitř“) neboli metabolicky nezdravý jedinec s normální hmotností. S normálním nebo někdy dokonce i nízkým BMI.
Popisuje člověka, který na první pohled (v oblečení) působí štíhle, ale ve skutečnosti má zvýšené množství rizikového tuku. A tedy vyšší riziko diabetu a srdečně-cévních onemocnění.
Jak tedy BMI používat správně?
- berte ho jako orientační číslo
- funguje jako screeningový nástroj, ne diagnostika
- sledujte i další ukazatele:
- obvod pasu
- poměr pas/boky
- poměr pas/výška
- procento tělesného tuku
- kontext je klíčový (životní styl, kondice)
Jak zní nová definice obezity?
V roce 2025 přišla po celé řadě kritických hlasů odborné veřejnosti zásadní změna v tom, jak o obezitě přemýšlíme. Mezinárodní komise v prestižním časopise The Lancet navrhla novou definici, která jde za hranice BMI.
Základní myšlenka je jednoduchá:
Obezita není jen číslo na váze — ale stav, který může, ale nemusí být spojený s nemocí.
Podle The Lancet Diabetes & Endocrinology je obezita nově chápána jako stav charakterizovaný nadměrným množstvím tělesného tuku (adipozity), s poruchou nebo bez poruchy funkce organismu
- nejde jen o množství tuku
- ale i o jeho dopad na zdraví
| Kategorie | Definice | Zdravotní dopad |
|---|---|---|
| Preklinická obezita | Nadbytek tělesného tuku | Zatím bez poruchy funkce organismu, zvýšené riziko do budoucna |
| Klinická obezita | Nadbytek tělesného tuku | Prokazatelné poškození zdraví nebo funkce orgánů |
Preklinická obezita
Rizikový stav, ale ještě ne nemoc, tedy nadbytek tuku bez poruchy funkce orgánů nebo zdraví.
- organismus zatím funguje normálně
- ale existuje zvýšené riziko budoucího onemocnění
- podobné jako „prediabetes“
Klinická obezita
Obezita jako skutečná nemoc, ne jen riziko. Chronické onemocnění způsobené nadbytkem tuku, které vede k poruše funkce orgánů nebo organismu.
Může se projevovat:
- metabolickými poruchami
- omezením běžných funkcí
- poškozením orgánů
Shrnutí
Obezita je chronické, multifaktoriální onemocnění charakterizované nadměrným nebo abnormálním hromaděním tělesného tuku, které zvyšuje riziko zdravotních komplikací a úmrtnosti.
Moderní medicína už nedefinuje obezitu jen podle hmotnosti, ale podle toho, jestli nadbytečný tuk poškozuje zdraví.
Co tedy měřit místo BMI?
Zdraví lépe vystihují ukazatele, které berou v úvahu složení a rozložení těla:
- procento tělesného tuku — bude tématem dalšího článku
- poměr pasu k výšce — bude tématem dalšího článku
Nejlepší je vzít v úvahu souhrn všech těchto ukazatelů:BMI, obvod pasu, poměr pasu k výšce a ideálně ještě procento tělesného tuku.
Měly by být v logickém souladu.