Je možné zhubnout až polovinu své hmotnosti za rok a sníženou váhu si udržet ? Tahle otázka napadne každého diváka Extrémních proměn. Přestože chápe, jak brutální musí být extrémní redukční režim, stejně je efektem fascinován a na obrazovku se přilepí. Posílí to jeho motivaci začít hubnout a nebo si řekne ,,na tohle prostě nemám” a veškeré snažení zabalí ? To je otázka. Kolem vysoce sledovaného, ale kontroverzního pořadu vyvstává otázek celá řada. Ano, jistě, všichni chápeme, že hlavním cílem dokureality jsou tryskající slzy diváků. Ale vzhledem k tomu, že jde o problematiku zdraví, je velká škoda, že se do emocí neprocpalo aspoň pár užitečných sdělení. Podle mě to možné bylo. Bývalo by stačilo v každém dílu pár vět a zase se mohlo plakat nebo jásat dál.
1. promarněná příležitost
Nastavení nerealistických cílů
V posledních týdnech se v poradně setkáváme s klientkami, které samy sebe shazují za výsledky, které podle nich nejsou dost dobré: ,,Já když vidím, kolik ti lidé v Extrémním proměnách hubnou !!! a já jsem zhubla tak málo”. Přitom paní hubne například ze 75 kg na svých optimálních 70. To je oproti obezitě ohrožující život naprosto odlišný vesmír.
Za zdravé hubnutí se považuje týdenní úbytek 0,5 až 1 % vstupní hmotnosti. To znamená, že za měsíc lze zdravě zhubnout přibližně 2-4 % váhy.
Je potřeba si uvědomit, že 1 % z váhy 140 kilo je 1,4 kilogramu, zatímco 1 % ze 75 kilo představuje jen polovinu, tedy 0,75 kilogramu.
Kolik tedy může reálně zhubnout za 3 měsíce osoba vážící na začátku řekněme 140 kg?
1.měsíc:
4 % ze 140 kil představuje 5,6 kg.
2.měsíc:
Tady už se bavíme o 4 % ze 134,4 kil, tedy úbytku 5,4 kg.
3.měsíc:
4 % ze 129 kg je 5,2 kilo.
Celkově je tedy možno za 3 měsíce zhubnout ze 140 kilogramů maximálně 16,2 kg (5,6 + 5,4 + 5,2).
Účastníci ale dostávají za úkol zhubnout do 3 měsíčního vážení něco kolem 25 kilo !!!!
Kolik můžu zhubnout za 3 měsíce ?
Pro běžného diváka se to dalo krátce a jednoduše vysvětlit.
S tím, že účastníci mají veškerou myslitelnou podporu. Ale že tvůrci pořadu nevybízejí k následování bez odborného dohledu.
Pozitivum č.1
Na hodně lidí může zapůsobit uvědomění si, že zhubnout z takhle vysoké váhy možné je a že nikdy není pozdě. A už vůbec není důvod to zabalit. Taky to, že když člověk odhodí desítky nadbytečných kil, žije život, jaký chce on, ne takový, jaký na něj zbyl.
2. promarněná příležitost
Chorobná fixace na číslo na váze
Hodnocení pokroku účastníků se děje téměř výhradně hodnocením čísla na váze při 3 měsíčním, 6 měsíčním a 9 měsíčním vážení. Pokud účastník zhubne třeba místo 25 kilo jen 23, dostane místo pochvaly vynadáno za nesplnění cíle. Přitom viníkem není člověk, ale ten cíl (který je stupidní – viz bod č.1).
V pořadu není řečeno, že cílem je hubnout hlavně tuk, že by se měl měřit obvod pasu a další tělesné obvody. Jako kdyby byl divák hloupý a scénáristi se báli, že víc než číslo na váze nepochopí.
Opět škoda promarněné šance vysvětlit běžným lidem, že při hubnutí nastávají fáze plató, kdy se váhový úbytek zastaví a že pokud budou dodržovat, co mají, zase se váha rozeběhne směrem dolů…. A že je vlastně dobře, když dojde k několikatýdenní váhové stabilizaci.
Vše vysvětleno v článku Jak dlouho můžu být v redukčním režimu ?
Ano, jasně, projekt nemůže trvat dva roky místo jednoho, ale říct se to dalo. Aspoň jednou větou.
Pozitivum ? V tomto bodě žádné nenacházím.
3. promarněná příležitost
,,Zas ten hnusnej cottage”
O výživě při hubnutí a nastavení správného energetického deficitu se v Extrémních proměnách moc nedozvíme. V jednom z dílů jako kdyby ,,uteklo”, že byl jídelníček 140kilové ženy nastaven pod 6000 kJ !!! při enormní fyzické aktivitě. To znamená minimálně 2000 kJ pod její bazální metabolismus. Ve výsledku mohla být tato osoba denně v celkovém deficitu 5000 – 6000 kJ. Přitom doporučovaný energetický deficit je 2000 kJ.
Co přesně znamená energetický deficit ?
Při takhle nízkých hodnotách trpí kromě jiného imunita. Mimochodem všimli jste si, jak jsou skoro všichni účastníci po pár měsících nemocní ? Nikde nezazní, jak důležité jsou v jídelníčku bílkoviny, aby se při takhle rychlém hubnutí zachovala aspoň část svalové hmoty. I když – při enormně velkém deficitu svaly mizí, přestože člověk silově cvičí.
Bývalo by bylo určitě možné zkrátit nekonečně dlouhý záběr na zpocenou, funící a hekající osobu při běhu a v ušetřeném čase vložit aspoň jedinou větu o bílkovinách, kdyby nic jiného…
Věřím tomu, že by to nutriční terapeut Miloslav Šindelář zvládl perfektně. Místo toho z něj v produkci udělali propagátora Penny marketu (za mě tedy dost tragického obchodu) a pro diváka přínosné informace o výživě, které on pravděpodobně vyslovil, do finální verze nepustili.
Stravování první měsíc v bootcampu nehodnotí účastníci nejlépe, což v divákovi vyvolává představu, že jídlo při hubnutí nesmí být dobré. A tak ve vlogu jednoho z nich zazní: ,,zase ten hnusnej cottage”….proč zrovna tohle musí divák slyšet ? Jak mu to má pomoci ? To jsem zatím nepochopila.
Pozitivum č. 2
Nutriční terapeut pořadu Míla Šindelář názorně ukazuje lidem, třeba kolik energie v sobě skrývají sladké a alkoholické nápoje. To je fajn. Ale záběr mohl být aspoň o vteřinu delší a detailnější. Vtipné bývají někdy doporučované záměny. Například ,,místo rumu s colou si dejte smoothie z ovoce a zeleniny “ 🙂
4. Promarněná příležitost
Silový pohyb při hubnutí bez vysvětlení důvodu
Divák extrémních proměn si nemůže nevšimnout, že všichni účastníci cvičí nejen aerobně, ale z velké části také silově. Bohužel se nedozví, proč se tak děje a jaké benefity silový pohyb při hubnutí přináší. Přitom by nebylo tak složité do pořadu vložit občas drobné informace o tom, jak silový trénink funguje proti zpomalení metabolismu, že (spolu s bílkovinami v jídelníčku) zachovává svalovou hmotu, že je svalová hmota metabolicky aktivnější než tuk, že tělo spotřebovává víc energie nejen během tréninku, ale až 48 hodin po něm, že se zlepšuje citlivost tkání na inzulín a další a další pozitiva. V neposlední řadě zlepšuje silový trénink sebevědomí člověka.
Jak přesně mi pomůže, když budu posilovat ?
Pozitivum č. 3
Pohyb by měl v našem životě hrát důležitou roli. V tomto smyslu funguje pořad motivačně. I když se mu účastníci zpočátku brání (logicky), v průběhu roční proměny mu přicházejí na chuť a jejich život se jím obohacuje.
Úskalí : více neznamená lépe
Ale kde je hranice, kdy už člověk nevydá víc energie pohybem, i kdyby cvičil víc než 5 hodin denně ?
Studie (např. Pontzer et al., 2016) ukazují, že lidské tělo má biologický strop pro množství energie, které dokáže denně vydat, i když se hýbe velmi intenzivně, tak jako právě účastníci Extrémních proměn. Zpočátku se energetický výdej zvyšuje s rostoucím pohybem. Ale nad určitou hranicí (většinou kolem 2,5× bazální metabolismus) se tělo začne přizpůsobovat a tělo energii ,,šetří“.
Pokud tedy bude mít někdo bazální metabolismus kolem 6000 kJ, nemůže ze den vydat víc než 15750 kJ.
Z toho plyne, že nekonečné zvyšování výdeje energie pohybem se nerovná nekonečnému spalování tuku.
Může nastat dokonce efekt opačný. Když například účastníci točí vlogy o tom, jak vstávají v půl čtvrté ráno, aby před prací stihli trénink, je jasné, že musí být spánkově deprivovaní. A spánkový deficit nejenže zvyšuje pocity hladu kvůli ghrelinu, ale i snižuje hladinu leptinu. A leptin je pomocníkem hubnutí.
To znamená, že člověk se spánkovým deficitem hubne o 30 – 50 % méně tuku než by mohl s dostatečným spánkem.
5. Promarněná příležitost – nevysvětlení udržovacího režimu
Studie jsou neúprosné. Pokud někdo zhubne například ze 185 kg na 99 (tedy skoro 50 % původní hmotnosti),pravděpodobnost, že do 3 -5 let znovu přibere, je 90 %. Jen 10 % takto rapidně zhublých si sníženou váhu udrží.
Byl by býval tak velký problém sdělit, že se mezi úspěšných 10 % dostanou v případě, že:
- budou pravidelně sledovat svoji hmotnost
- budou mít denně hodinu pohybu
- budou prioritizovat potraviny bohaté na bílkoviny a vlákninu
- budou cvičit aerobně i silově
- jejich motivací nebude jen vzhled, ale i zdraví
- zbaví se emočního přejídání
- budou mít pravidelný režim spánku a odpočinku obecně
Pozitivum
V tomto případě žádné.
Bonus a Pozitivum č. 4 – Souvislost psychické zátěže nebo traumatické události s obezitou
Velmi pozitivně musím zhodnotit zapojení psychologické podpory do programu. Diváci si tak mohli uvědomit, jak souvisí hlavně emoční jedení s psychickým dyskomfortem člověka. A skutečnost, že bez správného zpracování někdy i hlubokých problémů je každé řešení obezity jen dočasné.
Poznámka
Z dvanácti dílů jsem poctivě skoukla devět (+ jeden slovenský) a ano, taky jsem si trochu poplakala. To, co účastníci dokázali, budí zasloužený obdiv. Tak jen držím palce, aby se jich co nejvíc dostalo do statistických deseti procent úspěšných. kteří si sníženou váhu udrží déle než tři roky.
Úvodní koláž vznikla v canvě z oficiálně dostupných fotografií s lehkým zásahem umělé inteligence.
