Kazuistiky

Markéta

Kazuistika

Všechno začalo v polovině září 2013. Markéta tehdy při výšce 163 cm vážila 105 kg. Její původní jídelníček působil děsivě. Nejedla totiž skoro nic.

Dnes, tedy po 5 letech, se její váha udržuje stále mezi 68 -70 kg. Ujet 32 km na inline bruslích pro ni není žádný problém. Naopak výborný relax od náročné, ale sedavé práce.

Celý proces hubnutí je zaznamenán. Markétiny jídelníčky, moje komentáře k nim, Markétiny pocity, komplikace a jejich překonávání, drobná zaváhání, ale přitom neskutečná touha dosáhnout cíle.

To vše pro vás může být inspirací.

Markéta se musela naučit, že jídlo potřebuje k tomu, aby mohla hubnout. Zpočátku to pro ni bylo těžké, připadalo jí, že je jídla moc, časem si na to ale zvykla a úbytek váhy ji motivoval v pokračování. Do jejího jídelníčku jsem doporučila podstatně přidat množství bílkovin a zeleniny. Bílkoviny měla v rozepsaném množství na základě jejího tělesného typu. Sacharidů v jídelníčku bylo a stále je relativně méně, ale rozhodně Markéta jí pečivo, přílohy a ovoce. Množství sacharidů flexibilně měníme podle podle toho, zda hubne nebo váhu udržuje.

O správném složení stravy je na tomto webu článků mnoho. Tento materiál je jiný. Má za cíl vám přiblížit hubnutí a udržování váhy z úhlu pohledu někoho, kdo dokáže čtivou formou popsat skutečnost, že jídelníček je při hubnutí podmínkou nutnou, ale ne postačující.

 

Markéta říká:

,,Když jsem to zvládla já, zvládnete to také. Nejste v tom sami. Hubnutí není pokaždé procházka růžovou zahradou, někdy to pokazíte, ale důležité je naučit se, že tím hubnutí nekončí. Možná se v mých sloupcích najdete, možná vás pobaví, ale určitě vám dodají odvahu se do toho pustit.“

 

1. část

Jak (ne)mluvit o tom, že hubnete
Markéta Kaclová

Tohle je velmi osobní věc pro každého, kdo hubne. Když se do toho skutečně opřete, nechcete odpovídat na to, jakou dietu držíte. (Protože ve skutečnosti nedržíte dietu, jen jíte zdravě, ale zkuste to někomu vysvětlit!) Taky rozhodně nehodláte řešit, kolik jste zhubli, kolik jste měla kilo za začátku, kolik teď, anebo kolik chcete zhubnout. (Vše neomalená čistá realita.) Takže jak na to?

Pár osobních poznatků za ta léta, kdy jím jinak než moje rodina, moje děti, moji kolegové, dietní sestry v nemocnici a někdy mám pocit, že celý svět:
Tak především o tom vůbec nezačínejte. Nastudujte filmové premiéry a celebrity, je to pohodovější téma.
Nikomu nevysvětlujte, jak jste zhubla. Klíčem k menší velikosti je vůle, ne speciální koktejl nebo hubnoucí korzet. A na každého funguje něco jiného. A stejně to nepochopí.
Kolegyně v práci slaví, obchází s čokoládou. Naučte se automatické NE: Zrovna jsem jedla, umyla si zuby. Fakt nemám chuť. Já nejsem na sladké.

Nebojte se být vybíravá. Nechutná vám něco ze salátu? Zahrajte si na Sheldona a selektujte. Jediné, komu vadí vybíravé děti, jsou jejich maminky. A těm už se zpovídat nemusíme. (Došla jsem až tak daleko, že si tyhle talíře fotím. Jendou dva dny stará bageta, podruhé slanina (neopečená) zbytečně hyzdící salát. Snad si toho personál všímá!)
Někdy je vidět každé kilo dole, u mne si toho všimli až po nějakých 25. Nevykrucujte se a naučte se děkovat za komplimenty, i kdyby to bylo jen, jsem ráda, že jste si všimli nebo taky z toho mám radost. Čím míň to budete okecávat, tím míň se budete stydět.

Spousta lidí jídla přeskakuje a podle toho pak plánuje meetingy bez ohledu na životní rytmus zbytku světa. Vždycky proto u sebe mějte nějaké jídlo. Na dlouhá jednání jezdím s proteinovým koktejlem, na výlety se zeleninou v magsbagsce (mám malé děti, můžete chroupat společně) a s proteinovými tyčinkami (které doplní horkou horskou polévku), poslední dobou se osvědčily i pečené sýrky v sáčku. Kdybyste vytáhla uprostřed jednání sendvič, asi by osazenstvo zíralo. Proteinový nápoj ještě nikdy nikdo nekomentoval. A o to jde, nic vysvětlovat.

 

2.část
Kafe s kamarádkami

Markéta Kaclová

My ženy se tomu nevyhneme a v některých povoláních obzvlášť. Mé profesi navíc říkají zlí jazykové kafíčkáři 😊 Návštěvy kaváren prostě patří k mému životu. A když chcete přejít na rozumné stravování, chce to silnou vůli a plán, jak přežít bez ztráty kytičky.
Především gratulujeme, nemusíte myslet na odpolední svačinu! Půllitrové laté nebo větší cappuccino totiž nahradí jedno jídlo (pokud tedy můžete mléko). Zkuste poprosit o polotučné, nebo – pokud vám nevadí – nízkotučné mléko. V coffee nazi kavárnách vám udělají laté jen z plnotučného, tak já tam raději volím cappuccino. Ale zase je to dobré kafe 😊
A chce to plán.

Dopředu si řekněte, že si dáte jen cappucino nebo laté a vodu. Pokud jste jedla naposledy před dvěma, třemi hodinami, ani byste na nic jiného nemusela mít chuť.
Neobjednávejte si nic dalšího. Vzpomínáte si, že správným nákupem to všechno začíná?

Pokud si všechny kamarádky dávají dortík, dejte si o kytičku víc, když vydržíte jen u kafe. A když se zeptají, použijte univerzální ne, dík, ani nemám chuť. Pokud jsou kamarádky, přemlouvat vás nebudou.
Mimochodem, když mne už fakt honí mlsná, pomáhá mi horký čaj, třeba mátový (bez medu samozřejmě). Navíc se počítá do pitného režimu!

V některých místech si potrpí na různé zdravé – hlavně raw – dortíky. Určitě vypadají zdravěji než šlehačkový dort odvedle, ale i tak to bývá obrovská nálož kalorií. Navíc po datlích, agávovém sirupu a vločkách (které jsou tam nejčastěji) vás bude honit mlsná ještě rychleji a budete muset bojovat (sama se sebou). Tak proč si komplikovat život.

Povolte si občas, ale jen to nejlepší. Pojedete kolem nové zmrzlinárny, o které teď všichni mluví? Jdete na kávu do budapešťského Gerbeaud? Život neskončil, proboha! Ochutnejte (samozřejmě čím menší kousek, tím lépe 😊), jen si zmrzlinu nebo dortík nedávejte místo svačiny, ale SPOLU s ní.
Pokud už fakt nevíte, jak se přesvědčit, použijte přepočet jedné mé známé. K ceně každé čokoládové tyčinky připočítávala cenu hodin strávených v posilovně. To pak ten hříšek dost nabobtná, nemyslíte?

 

3.část
Jak přežít víkend?

Markéta Kaclová

Všichni se na víkend těší, přispí si, vymýšlejí, kam zajdou na brunch, na party. Až na ty, co hubnou. Ti víkendy nesnášejí, protože jejich vůle je vystavena dvoj-, ne trojnásobné zkoušce.
Víkendy nám ty diety prostě kazí. Kolikrát se mi stalo, že během víkendu se váha vrátila přesně tam, kde byla minulé pondělí. To na náladě nepřidá. Jak vydržet nový životní styl i o volných dnech?

Crcejte se se snídaní! Když mám klidné nedělní ráno, procházím Apetit nebo Instagram a udělám rodině snídani jako ze žurnálu 😊 Avokádo, zastřené vejce, domácí chléb, domácí houstičky, nebo aspoň umeleme čerstvou kávu. I když moje porce bude menší a sladkou tečku ke kafi musím vynechat, klidná chvilka s celou rodinou za to stojí. Zvlášť když večeřím celý týden něco jiného a většinou bokem.

Hodně pít: hlavně vodu, ale i jakoukoli kávu a čaje (ideálně mátový, ovocný, bylinkové střídejte). Chybí vám chuť? Vylouhujte ovocný čaj a nařeďte. No jasně, jahodový džus to nebude, ale bude to mít chuť.

Jsem abstinentem, i když se jde pařit. Alkohol je velká dávka kalorií, ať už si vyberete sebechytřejší variantu. A navíc s každým promile klesá i ochota dodržet pravidla. Takže pro tenhle večer můžu třeba řídit, brát antibiotika nebo mít ráno jednání. A výmluvu opakujete jako mantru 😊 (Málokdy jsem v tom sama.)
Keep busy! Nejtěžší jsou ty dny (nebo spíš dlouhá rána), kdy jen poleháváme u televize. Ke kafíčku si přece vždycky dáváte něco na zub, tady nechaly děti sušenku… Tak raději mít plné ruce práce!

A když jsme u toho, aspoň kousek víkendu věnujeme sportu. Museli jsme najít něco, co baví všechny: bazén, trampolíny, turistiku, brusle, kola… Protože když jste v pohybu, nemáte myšlenky na jídlo 😊)

Odměňovat se jídlem se nemá, ale našla jsem si výjimky. Nezřízeně miluju maliny a pokaždé, když jejich cena klesne na rozumnou úroveň, hned je beru. Když si dám zároveň jogurt nebo laté, je to naopak dobře. A také stále objevuju nové restaurace, steak nebo plátek ryby si stejně doma tak dobře jako v restauraci neudělám.

 

4.část
Nemám na cvičení čas

Markéta Kaclová

Všichni máme jen 24 hodin denně a pokud máte malé děti nebo se staráte o někoho dalšího, krom práce toho už stíháte jen málo. Bylo by lákavé říct, že na pohyb nemám čas. Ale nejde jen o hubnutí, budete mít i lepší kondici i náladu. Rozhodně to stojí za to.

Chůze je nejpřirozenější pohyb, a tak jezdím MHD. Mám to do práce víc než hodinu, s dvěma přestupy a prudkou cestou do kopce. Cestou zpět vyzvedávám děti, dřív na dvou různých místech. 8 tisíc kroků denně. Když se nechám hodit autem, není to ani osmina. Pokud nemáte, půjčte si „prudič“, fitbit, a zkuste porovnat den s a bez auta. Mně to tedy vyrazilo dech.

Když máte fakt hodně kil navíc, fakt se vám nechce předvádět v posilce. Mně se nechce ani teď 😊) A tak jsem cvičila více než půl roku sama doma. Třikrát týdně jsem nechala uspávat tatínka (mladší dceři byl tenkrát rok), stoupla si před notebook a cvičila podle videa pro cvičení pro šestinedělky. Asi se smějete, ale já to myslím vážně. Není tam žádné skákání. Sestavu ale poskládala fyzioterapeutka, i tak se pěkně zpotíte. Mezi lidi jsem se odvážila, až když jsem byla pár kil před cílem.

Cvičte klidně doma, nemusíte mít speciální pomůcky. Já mám na YouTube oblíbená hesla plank workout nebo low impact workout. Anglicky umět nemusíte, okoukáte 😊
Hlavně to nehrotit. Párkrát jsem zkusila nějaké fakt náročnější cvičení, hlavně když jsem „zhřešila“. Krom toho, že jsem ten pohyb asi úplně správně nezvládla, byla jsem pak tak strašně vyšťavená, že jsem dostala strašlivý hlad. Tak to zkusíte zahnat horkým čajem, přes den kávou – no a stejně skončíte u nějakého nevhodného jídla. Takže to vlastně nemělo cenu.

Našla jsem si fitko kousek od domu. Kdyby mi cesta trvala déle než cvičení samo, těžko bych se k cestě přemlouvala.
Vytvořte si návyk, pravidlo, přihlaste se na konkrétní hodinu. A choďte cvičit s kamarádkou (nebo raději dvěma). Ve dvou se to lépe táhne a když se jedné nechce, ta druhá ji přemluví. Ten první rok mi hodně pomáhalo, že na mém cvičení se sešla skvělá parta žen v podobném věku i situaci, cvičení byla zábava a společenská událost.

Nejdéle mi trvalo najít „přirozený“ pohyb venku. Běhání je sice hodně populární, ale než začnete, raději se obraťte na fyzioterapeuta, trenéra, který vás běhat naučí, anebo doporučí pohyb přesně pro vás. Já se třeba panicky bojím rychlosti, nejezdím ani na kole. A tak jsem začala jezdit na inlinech. Počáteční investice je kolem 3-4 tisíc korun, ale pak už jen musíte na ovál. Já ho mám kousek z práce nebo pár stanic autobusem z domova.
Nezapomeňte, že během diety nejvíc energie spotřebuje tělo na to, že prostě je. Jak říká paní doktorka, hubne se v kuchyni, ne v tělocvičně. Ale cvičením budete mít lepší náladu i hezčí postavu. A taky si prostě dělám fóra – na to, abych si mohla dát kamarádčinu úžasnou zmrzlinu nebo zajít na sushi.

 

Příště:

Jak přežít návštěvy