Starodávná civilizace jihoamerických Aztéků
je opředena různými mýty a tajemstvími. Mezi tato tajemství je možné
zařadit moderní společností „znovu objevované“ léčivé byliny.
Rostliny Lippia dulcis a Stevia rebaudiana do této skupiny určitě patří a
je nasnadě označit je jako sladké tajemství, jelikož se obě vyznačují
především svojí intenzivně sladkou chutí doprovázenou úplnou absencí
cukru, což z nich tvoří ideální aspiranty na titul přírodní
sladidlo.
Lippia dulcis (Lípie sladká), též známá jako aztécký cukr, obsahuje,
a to především ve svých listech, sesquiterpenoid hernandulcin, který je až
1000× sladší, než běžný rafinovaný cukr. Rostlina byla objevena a
popsána pro evropskou kulturu již v 17. století španělským lékařem
Hernandézem pod originálním jménem Tzopelic Xlhuitl („sladká
rostlina“), který popisuje používání Lípie proti kašli a ledvinovým
kamenům. V 19. století byla oficiálně předepisována lékaři ve
Spojených státech amerických jako lék na kašel, nachlazení, bronchitidu,
astma a koliku a ve Střední Americe, Mexiku a na Kubě je takto aplikována
dodnes. Nikdy v historii však nebyla významně používána jako sladidlo,
což je zřejmě způsobeno silnou příchutí kafru, která potravinářské
použití znemožnila. V současnosti se však podařilo vyšlechtit kultivar
pod názvem Lippia dulcis Colada, u kterého byla tato negativní vlastnost
zcela potlačena, a díky tomu se pro tuto bylinu otevřela nová budoucnost.
Stevia rebaudiana, nazývaná také stévie sladká nebo sladká tráva,
nabývá své sladkosti díky dvěma glykosidům steviosidu a rebaudiosidu,
které jsou 250 – 300× sladší, než sacharóza. Po staletí tuto rostlinu
využívaly domorodé kmeny Jižní Ameriky, které ji pojmenovali ka'a he'ê,
což stejně jako u Lippie znamená „sladká rostlina“. Stevie byla
používána jak pro slazení nápojů, tak v medicíně pro léčení pálení
žáhy. Současný medicínský výzkum ukázal, že užívání Stevie může
mít pozitivní vliv při léčení obezity, hypertenze a dokonce i cukrovky
(některé studie uvádějí zvýšení citlivosti buněk na inzulin a jeho
zvýšenou produkci při užívání Stevie). Když se v 70. letech
20. století ukázalo, že náhradní sladidla jako jsou cyklamáty a sacharin
mohou mít karcinogenní účinky, zaměřili se japonské společnosti na
výzkum možnosti použití Stevie jako náhradního sladidla pro nápoje.
V Japonsku v současnosti tvoří extrakty ze Stevie více než 40% trhu
s náhradními sladidly. Ačkoliv se Stevie ve světě (Východní Asie,
Jižní Amerika, Izrael) používá více než třicet let bez prokázání
negativních vlastností, v EU jako potravinový doplněk povolena není. Od
roku 2008 je v Austrálii a nyní i v USA, po dřívějším negativním
postoji, povolen alespoň rebaudiosid.
Zdá se tedy, že pro léčbu obezity či cukrovky by mohly být tyto dvě
rostliny mnohem cennější, než všechny ztracené poklady dávných
civilizací. Otevírají totiž lidem nové možnosti při řešení svých
zdravotních problémů.
Příspěvky (RSS)
05.03.2010 v 16:56
Velice zajímavý a dobře napsaný článek! Vůbec jsem nevěděla, že takové rostliny existují a jaké mají účinky.
06.03.2010 v 9:51
O Stévii jsem již mnohé slyšela a četla několik článků a již delší dobu uvažuji o její koupi a pěstování. Prosím o další články o Stévii a její podrobnější využití při vaření a ochucování pokrmů.
07.03.2010 v 15:28
Budu muset navštívit nějaké zahradnictví, kde tyto rostlinky prodávají:-)
08.03.2010 v 6:13
O Stevii jsem už něco málo četl, ale o její konkurenci – Lipii jsem neměl ani tušení. Díky za zajímavý článek, který mě přesvědčil k vyzkoušení alespoň jedné z těchto rostlinek.
15.03.2010 v 9:19
Pokoušela jsem se tyto rostlinky sehnat v čerstvém stavu. Budu muset ještě pár dní počkat, než je v zahradnictví dopěstují a nabídnou k prodeji. Už se těším, až si některou z nich přidám do jogurtu s čerstvým ovocem.
19.03.2010 v 12:40
Autorce článku vzkazuji – velmi zajímavý článek. O rostlině Stevii už jsem někde slyšela, ale zatím jsem na ni nikde v květinářství neviděla. Poradí někdo, kde se dá koupit? Že existuje Lívie jsem netušila. V každém případě jsou obě rostliny zajímavé díky účinkům, které mají.
19.03.2010 v 14:33
Druhá věta má končit „nenarazila“ a mám chybu v názvu – má být Lípie. (Ať si nepřipadnu jak blbec.) Jen jsem chtěla ještě poznamenat, že se dají koupit semínka Stévie k vypěstování.
23.03.2010 v 13:39
Tento článek je velmi zajímavě napsán a velmi dobře vystihuje nejdůležitější a pro širokou veřejnost nejpodstatnější vlastnosti těchto rostlin. Mohu říci, že zatím jsem slyšela jen o Stevii, ale o Lipii nikoliv. Osobní zkušenost nemám, ale ihned po přečtění tohoto článku jsem rostlinky doporučila své příbuzné. Díky.
24.03.2010 v 6:26
Tak se mi podařilo sehnat semínka Stevie v brněnském zahradním centru Čtyřlístek, během léta by měli mít Stevii i Lipii předpěstovanou. O víkendu jsme zaseli a teď jen netrpělivě čekáme, zda tento „bájný poklad“ splní naše očekávání.
29.03.2010 v 9:26
My už máme také zasetou Stevii:) Zasela jsem ji do truhlíků společně s bazalkou, pažitkou, petrželkou aj. Jsem zvědavá, jaký bude výluh ze Stevie, a zda s ním budu moct osladit např. takové nezdravoty jako je puding, který sice až tak často doma neděláme, ale máme jej rádi.
29.03.2010 v 9:29
Chtěla bych se zeptat, zda má někdo se slazením Stevií či Lípií zkušenost?
30.03.2010 v 13:04
Tak jsem se dostala k Vám z článku na ženě podnikatelce … a tak si říkám, že dám komentář i sem …moje zkušenosti se stévií jsou přímo s jedním výrobkem – jukněte: http://www.sladkypolibek.com/…rodukty.html
už to používám docela dlouho…
02.04.2010 v 11:19
Stévii sladoou jsem koupil v zahradnictví maté v Roudnici u Hradce Králové.Opravdu je tak sladká jak popisuje článek výše. Už hotová vypěstovaná rostlinka, cenově velmi příznivá
02.04.2010 v 11:32
Stevii a Lípii lze také sehnat v zahradnickém centru Čtyřlístek v Brně. Cena přibližně 35,–Kč za rostlinku nebo v bylinkárně Naturalis také v Brně (ale to již sušenou) – http://www.bylinkarna.cz (velice dobře vybavená bylinkárna s internetovým obchodem).
24.04.2010 v 20:56
Včera jsem zakoupila dvě krásné obrovské sazenice v zahradnictví na Praze 6, Na Petynce, http://www.zahradnictvikrulichovi.cz/. Cena za ks je 58,–. Zatím jsem stévii otestovala jen na citronádě – opravdu ji osladí. Další pokusy budou následovat, už se těším.
28.04.2010 v 7:06
Ráda bych doplnila aktuální informace o legislativním procesu případného schválení steviových glykosidů jako potravinových doplňků v ČR, respektive v rámci EU. Podle vyjádření Ministerstva zdravotnictví z dubna tohoto roku předal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) výsledky výzkumu potravinové bezpečnosti steviových glykosidů. Výzkum prováděný Vědeckým panelem pro potravinářská aditiva a nutriční zdroje přidávané do potravin (ANS) ukázal, že látky extrahované ze stévie nejsou genotoxické ani karcinogenní a nemají žádné nežádoucí účinky na reprodukční systém nebo vývoj dětí. ANS také stanovil akceptovanou denní dávku steviových glykosidů na 4 mg/kg tělesné hmotnosti/den. Bližší informace naleznete na webových stránkách Úřadu pro potraviny a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.
27.05.2010 v 9:14
Já jsem si Stevii nakonec vypěstovala sama. Rostlinka roste jako o závod. Mám už 4 květináče.
19.07.2010 v 6:23
Přidám i svoji zkušenost se stevií pro ty, kteří stejně jako já bojují se zápachem z úst. Na doporučení kamaráda jsem na tuto nepříjemnost vyzkoušel výplachy ústní dutiny extraktem ze stevie a výsledek je parádní.