Často diskutovanou otázkou je úprava jídelníčku při tzv. antikoagulační léčbě – tedy u nemocných, kteří užívají lék warfarin. Protože tato léčba často není jen krátkodobou záležitostí, ale ve většině případů jde o léčbu dlouhodobou trvající několik měsíců (nebo i celoživotní), je nutné mít konkrétní představu o tom, které potraviny mohou být do jídelníčku zařazeny téměř bez omezení, na jaké si dát větší pozor a které by naopak neměly být v jídelníčku zastoupeny vůbec nebo jen minimálně. Rozhodně neplatí zjednodušené doporučení : “vyhýbat se zelenině”. Jak skloubit jídelníček pro snížení váhy s léčbou Warfarinem?

Antikoagulancia jsou léky snižující krevní srážlivost. Zabraňují tvorbě krevního trombu (sraženiny), který může vést k ucpání cévy a způsobit tak například plicní embolii nebo cévní mozkovou příhodu (mrtvici). Současně také snižují schopnost zástavy krvácení v místě poranění cévy. Warfarin je vlastně jakýmsi antagonistou vitaminu K. Narušuje totiž tvorbu některých koagulačních faktorů, které jsou potřebné pro normální srážení krve a ruší tak účinek vitaminu K. Ten je nutný pro aktivaci jinak neúčinných koagulačních faktorů a pokud není přítomen (nebo je jeho účinek blokován právě warfarinem), je krevní srážlivost zpomalena. Tento vitamin hraje tedy klíčovou roli v mechanismu zástavy krvácení.

Tak jako některé léky mohou narušovat účinek warfarinu, tak i potraviny s vysokým obsahem vitaminu K mohou jeho působení zásadním způsobem ovlivnit (ať už ve smyslu zvýšení, či naopak snížení jeho účinku). Pacient by proto měl lékaře, předepisujícího léky, vždy informovat o tom, že užívá warfarin.

Obecné zásady diety

Dieta při léčbě warfarinem by měla být sestavena tak, aby se co nejvíce omezilo kolísání aktivity protisrážlivých léků. Pokud by totiž docházelo k výkyvům v jejich aktivitě, mohlo by toto kolísání vyústit až ke krvácivým projevům (v případě jejich zvýšené aktivity), nebo k závažnějším onemocněním (pokud je jejich aktivita snížena). Proto je velice důležité hlídat si příjem vitaminu K dietou a zajistit tak jeho stabilní přísun. Správně sestavená dieta by měla vycházet ze stravovacích zvyklostí pacienta a neměla by mu zbytečně ztěžovat život například tím, že musí určité potraviny z jídelníčku úplně vyloučit. Nejbohatším zdrojem vitaminu K je listová zelenina a játra, s jeho vyšším obsahem je nutno počítat i v bylinkových čajích. Značná část vitaminu je ještě vytvářena naší střevní mikroflórou (tudíž u dospělých prakticky nehrozí jeho nedostatek). Dieta by měla tedy vycházet ze zásad zdravé výživy, měla by zajistit dostatečný přísun minerálních látek, vitaminů a stopových prvků, i ostatních živin.

Pro člověka trpícího nadváhou či obezitou by dieta měla zároveň splňovat obecné zásady redukční diety – to znamená hlídat si denní energetický příjem, omezit příjem tuků a jednoduchých sacharidů a snažit se do jídelníču zařadit hodně zeleniny. Většina lidí je ale tak zmatených, že se bojí jíst veškerou zeleninu – ať už listovou, nebo kořenovou (která je naprosto bezpečná). Tato neustálá nejistota a obavy mohou pak vést k vyšší konzumaci ovoce, což pro člověka obézního není zrovna tím nejlepším způsobem, jak dosáhnout snížení váhy. Úplná eliminace zeleniny s sebou navíc může nést další komplikace (nedostatek antioxidantů a vlákniny a s tím související vyšší riziko některých druhů rakoviny). Na úkor této diety by rozhodně nemělo docházet ke zvýšenému příjmu nasycených tuků a cholesterolu (třeba výměnou kuřecího masa za vepřové které je na tom s obsahem vitaminu K podstatně lépe). Proto pozor: zvýšit příjem vepřového masa není rozhodně tím nejlepším způsobem, jak obsah tohoto vitaminu v potravě snížit, zejména u pacientů obézních a u těch, kteří mají problémy s hladinou krevního cholesterolu.

Jak by tedy měl vypadat takový jídelníček v praxi?

Jak je již zmíněno výše, dávka vitaminu K musí být stálá. Doporučená denní dávka by se měla pohybovat mezi 70-80 (100) ug a neměla by nikdy přesáhnout 250 ug. Proto je tolik důležité znát obsah vitaminu K v potravinách, který bývá nejčastěji uváděn na 100 g dané potraviny – je tedy nutné znát i množství potraviny.

ZELENINA (300-400 g denně)

Listová zelenina má vyšší množství vitaminu K, než kořenová. Záleží však i na různých faktorech, které mohou dále ovlivňovat jeho množství v dané potravině (např. mléčné kvašení u kysané zeleniny obsah vitaminu K podstatně zvyšuje). Pokud to tedy lze, je dobré nahradit listovou zeleninu kořenovou (která by měla být zařazována v jídelníčku denně) a listovou zeleninu výrazně omezit – ne však úplně. Nepoužívat ji rozhodně jako výchozí surovinu pro přípravu hlavního jídla. Je však povoleno ji používat jako přílohu nebo třeba jako oblohu v menším množství na ozdobení jídla. Je však nutné s tímto příjmem počítat a zakalkulovat ho do celkového denního příjmu.

  • nevhodné (listová zelenina): kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát, brokolice, květák, pórek, petrželová nať, kopr a řeřicha
  • vhodné (kořenová zelenina a ostatní): mrkev, celer, petržel, ředkvičky, zralá rajčata, okurky, papriky, brambory, houby

OVOCE

Ovoce je potravinou bezpečnou a není tedy potřeba hlídat obsah vitaminu K. Pozor však jen na sušené švestky, mango, kiwi, ostružiny a maliny – ty mají vyšší obsah vitaminu K. Jeho energetická hodnota je však vyšší než u zeleniny, takže lidé mající problémy s vyšší hmotností, by měli být v jeho konzumaci opatrní a zařazovat ho spíš v dopoledních hodinách ke svačině.

MASO

Z masa je na tom z hlediska obsahu vitaminu K nejhůře kuřecí a krůtí maso. Opět i zde záleží na mnoha okolnostech, které způsobují velké výkyvy v množství vitaminu K – záleží hlavně na tom, čím byla drůbež krmena (pokud byla krmena převážně zeleným krmivem, můžeme očekávat vyšší množství vitaminu K, nejlépe jsou na tom kuřata z velkochovů). I v hovězím mase může obsah vitaminu výrazně kolísat. Proto je dobré volit kuřecí a hovězí maso spíš k pokrmům, kde maso není hlavní potravinou a vyskytuje se jen v menším množství (rizoto). Jen pro příklad: hmotnost kuřecího steaku bývá cca 200g, přičemž ve 100 g kuřecího masa je obsaženo 300 ug vitaminu K (v hovězím 210 ug, ve vepřovém mase pouze 18 ug). Snadno si tedy můžete vypočítat, kolik vám taková porce masa dodá vitaminu K. Vyvarovat by se měl pacient i vnitřností – zejména jater – a to ať už kuřecích, hovězích, nebo vepřových.

OSTATNÍ

Z tuků si dávejte pozor na olivový a sójový olej, naopak velmi málo vitaminu K je ve slunečnicovém a řepkovém oleji. Ve žloutku je jeho obsah přibližně 44 ug, takže i tady je opatrnost na místě. Cereální výrobky a luštěniny jsou vhodnými potravinami (jen pozor na sóju a cizrnu). Z nápojů je nutné omezit kopřivový a zelený čaj na 2 šálky denně, černý a ovocný je bez omezení. Z výživových doplňků dávat pozor na výtažky z ginkgo biloby nebo na guaranu. Co se týče alkoholu, tak 1 drink denně by neměl vadit (čímž se myslí 0,5 l piva nebo 2 dcl vína).

JAK SI SESTAVIT JÍDELNÍČEK POMOCÍ VÝMĚNNÝCH JEDNOTEK?

Plánování jídelníčku nemusí být tak složité, pokud budete znát tajemství tzv. výměnných jednotek. Jedna jednotka nám říká, že v určitém množství dané potraviny je obsaženo 50 ug vitaminu K. Vy už teď víte, že nesmíte za den překročit 250 ug – tedy 5 výměnných jednotek, protože doporučené množství je 80-100 ug – což odpovídá 2 jednotkám. Na základě těchto znalostí můžete potraviny volně kombinovat a sestavovat tak, abyste měli jistotu, jaký budete mít denní příjem K vitaminu. Níže uvedená tabulka Vám v tom pomůže a je velice jednoduché s ní pracovat.

Uvedu praktický příklad – budete si chtít např. dát hovězí maso

  • najdete si v tabulce, jaké množství (v gramech) odpovídá 1 výměnné jednotce (24 g hovězího masa = 1 jednotka = 50 ug vitaminu K)
  • nesmíte zapomenout zamyslet se i nad ostatními potravinami, které by mohly obsahovat další významné množství vitaminu K a zakalkulovat je také do výpočtu
  • pokud si žádné takové k hovězímu masu nedáte, můžete využít včech 5 výměnných jednotek – tedy 24 g masa x 5 = 120 g hovězího masa
  • pokud si ale k masu budete chtít dát třeba hlávkový salát, tak musíte množství potravin rozdělit na 3 výměnné jednotky hovězího masa (24g x 3 = 72 g masa) a na 2 výměnné jednotky salátu (25 g x 2 = 50 g hlávkového salátu)

Příklady jídleníčku s nižším množstvím vitaminu K a energetickou hodnotou kolem 5000 kJ

Snídaně: chléb s Lučinou linie, rajče, ovocný čaj

Svačina: šálek borůvek s nízkotučným jogurtem (150 g)

Oběd: bramborová polévka, filé z tresky (135 g) s bramborovou kaší (120 g), zelný salát

Svačina: nízkotučný tvaroh a ředkvičky (150 g)

Večeře: brokolice zapečená se sýrem (3 výměnné jednotky = 57g brokolice a 150 ug vitaminu K)

Celkem za den: 250 ug vitaminu K, 5000 kJ

Snídaně: 1 kus celozrnného pečiva s rostlinným roztíratelným tukem (Flora pro acive), 1 plátek kuřecí šunky, černý čaj

Svačina: 1jablko s 30 g sýra eidam (30% t.v.s.)

Oběd: nudlová polévka, hovězí maso se 100 g rýže, 100 g mrkvového salátu (3 výměnné jednotky = 150 ug a 72 g masa)

Svačina: jogurtový nápoj s 1 paprikou

Večeře: zeleninové lečo (100 g) s uzeninou

Celkem za den: přibližně 248 ug vitaminu K, 5000kJ

Snídaně: ovesné vločky s jogurtem a ovocem (meruňka, pomeranč, broskev)

Svačina: 100 g hroznového vína s nízkotučným tvarohem (150 g)

Oběd: hovězí polévka s nudlemi a dušená mrkev s barmborem (130 g) a kuřecím masem (14 ug mrkev + 7 ug brambory + 2 jednotky masa = 34 g masa a 100 ug)

Svačina: 40 g hermelínu figura s 1/2 okurky (150 g)

Večeře: zeleninový salát (rajčata, okurky, paprika) se sýrem

Celkem za den: dohromady přibližně 245 ug vitaminu K, 5000 kJ

Potravina množství potraviny v gramech odpovídající 1 výměnné jednotce
brokolice syrová 25
brokolice vařená 19
kapusta listová 6
kapusta kadeřavá 7
kapusta růžičková 9
květák 17
salát hlávkový 25
špenát 10
zelí bílé 29
zelí červené 17
zelí kysané 3
sója 26
sójový olej 9
celer lodyha 17
fenykl 21
čínské zelí 29
cizrna 19
žloutek 34
hovězí maso 24
kuřecí maso 17
kuřecí srdce 7
tresčí játra 50

Tento článek byl napsán za použití knihy “Dieta při antikoagulační léčbě” (vydalo Forsapi, autoři: Doc.MUDr. Pavel Kohout, PhD., MUDr. Petr Kessler, Lucie Růžičková)

Vytisknout článek Vytisknout článek

Odpovědi k “Jak hubnout při léčbě Warfarinem ?”

  1. Karolína řekl:

    Ráda bych se dozvěděla,kolik ug vit.K mají jednotlivé rostlinné oleje. V článku se uvádí,že olivový a sójový hodně,slunečnicový a řepkový velmi málo. v příbalovém letáku léku Warfarin je ale řepkový olej uveden mezi nejbohatšími zdroji , na které je třeba dát si pozor. Jaká je tedy pravda? Děkuji.

  2. Běhalová řekl:

    Nejvíce vitaminu K je v sójovém oleji (udává se něco mezi 200-550 ug/100 g – spíše bych se přikláněla k 500 ug) a v olivovém oleji je kolem 300-400 ug/100 g oleje. Ve srovnání se slunečnicovým olejem je tedy vitaminu Kv těchto olejích opravdu velké množství.

  3. Ilona řekl:

    Chtěla jsem se zeptat jaký mí obsah vitamínu K rybí a krabí maso, které je velmi dietní a také na obsah vitamínu K v kedlubnu (brukvi).Děkuji.

TOPlist